Klidová tepová frekvence a nemoc

Na rozdíl od běžně tradované představy není klidová TF úplně ideální metoda jak odhalit hrozící virózu. Příčiny vyšší klidové TF jsou komplexní a zahrnují minimálně tři z výše uvedených ovlivňujících faktorů. Potíž je v tom, že všechny (možná kromě psychiky) nastávají až ve chvíli, kdy viróza naplno propukne a je neodvratitelná. Rozhodně ale může klidovka posloužit k relativně objektivnímu potvrzení faktu, že to nemoc myslí vážně a že se nám to nezdá (což je mnohdy docela potřeba :-)
Především na virózu reaguje organismus jako na stav ohrožení – podle toho také nastaví autonomní řídící systém. Je zajímavé, že toto přenastavení má charakter velmi podobný stavu, ve kterém se nachází běžný, netrénovaný člověk. Jako kdyby byl pro překonání virózy příznivější základní, tréninkem nemodifikovaný řídící algoritmus.
Při viróze, zejména při viróze doprovázené horečkou roste metabolický obrat (nějak se to teplo vyrobit musí) a tím i základní „volnoběžná“ spotřeba kyslíku. Při stejné přenosové kapacitě musí tedy protéct stejným úsekem oběhu větší množství krve. Také odvod vyšší produkce tepla si žádá zvýšit krevní tok zejména kůží, aby se teplo odvedlo do okolí – neboť účelem teploty není uvařit se.
Poslední nezanedbatelný faktor je v případě nemoci opět psychika. Dyskomfort při viróze sám o sobě působí citelné snížení tolerace vůči všelikým životním ústrkům a když je navíc tím ústrkem nemožnost trénovat nebo závodit... V praxi to tedy vypadá tak, že, vědomi si bující nemoci z ostatních příznaků, rozrušeně očekáváme vysokou klidovku a tedy jí máme.
Nemůže li sloužit klidová TF jako varování před hrozící chorobou, poslouží o to lépe jako bezpečný ukazatel jejího konce. Ukazuje se totiž, že přenastavení do netrénovaného režimu přetrvává ještě zhruba týden po vymizení viditelnějších příznaků virózy a projevuje se nejen v klidu, ale hlavně při zátěži.
Hlavními příznaky jsou vyšší a neklesající tepová frekvence i při nízkém zatížení, zadýchávání se, ale i jiná práce s teplem – abnormální pocení a rudnutí obličeje. Také je důležité vědět, že po dobu tohoto „výjimečného stavu“ odmítá organismus reagovat na zátěž příslušnou adaptací (tedy tím, co od tréninku chceme) a při příliš násilném pokusu o převýchovu si dokonce tehnle režim zafixuje jako normální a je velmi těžké ho donutit ke změně.
Rozumný sportovec (kolik jich ale je? :-) proto počká, až se jeho klidová TF vrátí alespoň na dva až tři dny k hodnotám blízkým těm předchorobným. Na dva až tři dny proto, že alespoň podle mé zkušenosti dochází zhruba po dvou až třech dnech nemoci ke klamné úlevě a poklesu klidové TF. Zřejmě to odpovídá ústupu virové složky, na kterou ovšem hned nasedá superinfekce bakteriemi, využívajícími viry proražená okna v obraně.

MuDr. Ondřej Vojtěchovský. Profesí atestovaný chirurg se zaměřením na traumatologii dospělých i dětí. Od roku 2000 se specializuje na sportovní medicínu, zejména problematikou cyklistiky a vytrvalostních sportů. Pohled lékaře spojuje s třiceti lety zkušeností vrcholového a výkonnostního sportovce (plavání, bojové sporty, cyklistika).

Své články publikuje na stránkách: ondrej-vojtechovsky.cz

Další články v sekci

Na co jedou běžkyně?    10. 03. 2010, 52x přečteno
Běhání - nemoc vs. zdraví    03. 03. 2010, 397x přečteno
Co lze vyčíst z krevního obrazu?    21. 02. 2010, 806x přečteno
Orthostatický test    05. 02. 2010, 372x přečteno
Podzimní trénik - hlavně odpočinek    09. 12. 2009, 430x přečteno
Trénink – i méně může být někdy více    07. 12. 2009, 1821x přečteno
Kolik pohybu potřebujeme?    01. 12. 2009, 7393x přečteno
Kolik tělesného tuku bychom měli mít?    26. 10. 2009, 5121x přečteno
Jak trénovat podle výkonu?    07. 08. 2009, 1132x přečteno
Síla myšlenky a její vliv na výkonnost    30. 07. 2009, 1043x přečteno
Typologie rekreačních sportovců – část 3.    23. 06. 2009, 835x přečteno
Typologie rekreačních sportovců – část 2.    21. 06. 2009, 908x přečteno
Typologie rekreačních sportovců – část 1.    19. 06. 2009, 1036x přečteno
Svaly - jak vlastně fungují?    04. 05. 2009, 2184x přečteno
Co je vlastně trénink?    23. 03. 2009, 1344x přečteno
Jaká je „smrtelná“ dávka tréninku?    08. 02. 2009, 2018x přečteno
Síla, rychlost, vytrvalost – lze mít vše najednou?    19. 12. 2008, 2616x přečteno
Přetrénování – noční můra všech sportovců    09. 12. 2008, 2689x přečteno
VO2 max. – měřítko naší kondice    24. 07. 2008, 5770x přečteno
Energetické krytí sportovního výkonu    10. 07. 2008, 2599x přečteno
Aerobní a anaerobní trénink    09. 07. 2008, 2803x přečteno
Jak se rozcvičit před sportem?    08. 07. 2008, 2798x přečteno