Pomůže nám genetika?

Jaké nemoci nám v budoucnu hrozí, lze v současné době zjistit genetickými testy. Genetika je jednou z nejrychleji se vyvíjejících oblastí vědy. Rozluštění lidského genomu trvalo přibližně 12 let, ale díky moderním metodám je nyní možné zjistit soubor genetických dispozic jednotlivce přibližně do měsíce. Testy, které u nás nabízí několik komerčních firem, odhalí dispozice pro více než dvacet chorob. Zdravotní pojišťovny je ale nehradí a jejich cena se pohybuje v řádu tisíců korun. Výjimky existují. Již delší dobu mají své místo například v těhotenství, kdy se v rodině narodilo dítě s vážnou geneticky vázanou vrozenou vadou.
Nás, dospělé, však daleko více zajímá, jaké máme dispozice k chorobám vyššího věku, nebo máme-li naopak to štěstí, že se nám tyto choroby vyhnou. Známe-li dobře, co nás může potkat a jak proti tomu bojovat, jsme ve výhodě a čím mladší jsme, tím více času na to máme. Můžeme změnit něco ve svém životním stylu, zbavit se některých zlozvyků a přijít včas na preventivní prohlídku. I proti rakovině se můžeme bránit tak, že o ní budeme co nejvíce vědět.
Některé společnosti oslovují lékaře, aby si nechali otestovat své pacienty. Jiné nabízejí služby přímo laické veřejnosti. Ne všichni praktičtí lékaři však umějí jejich výsledky interpretovat. Ani pacienti ale netuší, v čem jim testy dokážou pomoci a v čem ne. Mnozí mají obavy nejen z vlastních výsledků, aby především z toho, aby se jejich výsledky nedostaly na veřejnost, nedověděl se je zaměstnavatel či zdravotní pojišťovna. Studie, která by potvrdila či vyvrátila jejich obavy z možné diskriminace zaměstnavatelem v případě nepříznivých výsledků, však zatím neexistuje.

Skrytí nepřátelé
Mezi největší nepřátele organismu patří tuk, volné radikály a tichý zánět. Tělesný tuk nepředstavuje pouze viditelný problém s obezitou a jejími důsledky. Vědci z USA a Británie zjistili, že tuk zrychluje také stárnutí buněk. Rozplétá životně důležité genetické struktury uvnitř buněk, které pak s věkem chřadnou - zvláště u lidí s vyšší tělesnou váhou. 
Volné kyslíkové radikály se chovají velmi agresivně. Lze si je představit jako molekuly s jednou rukou volnou, která se honem rychle musí něčeho chytit. To „něco“ jsou životně důležité buněčné struktury, které tímto nahlodávají a ničí. Tento oxidativní stres funguje jako řetězová reakce, proti které má organismus také dostatečně silnou munici v podobě glutationu, katalázy, některých stopových prvků a dalších molekul, které je dokážou nejen zneškodnit – tedy zneutralizovat, ale dokonce opravit škody, které už vznikly. Pokud to nestačí, a naopak stoupá koncentrace jiných látek jako například homocysteinu a oxidovaných lipidů, vznikají různá vážná onemocnění na která si lze vzpomenout, od aterosklerózy, přes makulární degeneraci a šedý zákal, Alzheimerovu a Parkinsonovu nemoc, choroby kůže, uší, kloubů… po zhoubné nádory. Zatím není dokázáno, že by antioxidanty jako vitamíny A,C,E a další látky prodloužily život, mohou však chránit před předčasnou smrtí. Výzkum nyní pracuje na vývoji konkrétních směsí antioxidantů.
Třetím a možná ne příliš známým nepřítelem je tichý zánět. Tak jako tichá voda břehy mele, nemusí se takový zánět vůbec projevovat bolestí a typickými zánětlivými příznaky. Jeho záludnost spočívá v tom, že je skrytý – může však vést k mnoha nepříjemným onemocněním – demencím, oběhovým chorobám a revmatismu.