Fitness - cesta za elixírem životní síly (3)

V minulém příspěvku jsem upozorňoval na nezbytnost postupné adaptace na tréninkovou zátěž. Zvolili jsme tedy odpovídající zátěž a nyní se zaměříme na dva důležité aspekty, které při cvičení nesmíme opominout.
Pohyb, zdraví

Rychlost pohybu

Pamatujme si, že intenzita je klíčem k rozvoji síly a vyšší rychlost pohybu může zlepšit svalovou sílu, ale také může způsobit tkáňové zranění. Ale rovněž váha činky, která dovoluje lehké, rychlé pohyby je méně efektivní pro získání svalové síly. Cvičenec tedy může trénovat s lehkou zátěží a rychlejším opakování nebo s těžší zátěží a menším počtem opakování. Těm, kteří preferují nárůst svalové hmoty a síly, doporučuji druhou cestu.

Rozsah pohybu

Když je sval procvičován v plném rozsahu, je malá pravděpodobnost, že by došlo ke snížení jeho pružnosti. Navíc sval, který pracuje s činkou v plnohodnotném rozsahu, provádí více práce než sval, který provádí jen částečný pohyb. Většina sportovních činností vyžaduje aplikaci a využití síly s maximálním rozsahem pohybu.

Běh atleta, hod oštěpem, tenisové údery mohou být příkladem, kdy je používán velký rozsah pohybu. Už proto je lepší cvičit s plným rozsahem pohybu s vhodným odporem než posilovat s nadměrnou zátěží a zkracovat pohyb.

Čím tedy začít?

Někteří radí rovnou začít cvičit, jiní doporučují strečink. Doporučuji stejnou odpověď jako na otázku: „Čím začal život?“ Na obě otázky je stejná odpověď – dýcháním. Nejjednodušší je jednoduché, hluboké a pravidelné dýchání.

Existují tři pravidla.

  • Nádech a výdech by měl trvat stejně dlouho.
  • Objem vzduchu nadechnutého by se měl rovnat objemu vzduchu vydechnutého.
  • Dech by měl zasahovat všechny tři části plic: spodní, střední a horní.


Zpočátku je to těžké, ale nakonec to zvládnete. Důležité pro dnešní den je začít. Začít cvičit. V jednom filmu, který jsem viděl už před mnoha lety se ptá hlavní hrdinka svého otce: „Tati, měl jsi v životě dost lásky?“ Právě on, který té lásky v životě moc neměl, se jí podívá do očí, obejme ji a říká s nadějí v hlase: „Děvenko, nikdy není pozdě!“

publikováno: 29.05.2012   napsal/a: Mgr. Vladimír Korbel