Svět okolo nás se mění závratným tempem, stroje a počítače jsou silnější a „nadupanější.“ Jen člověk, který všechny tyto báječné a užitečné věci vymýšlí a tvoří jde kupodivu opačným směrem. Snadno se zadýchává, má potíže s obezitou, vysokým krevním tlakem, bolestmi zad a mnoha dalšími „vymoženostmi“ moderní civilizace.
Týká se to také vás nebo zatím ještě ne?
Odpověď proč tomu tak je tušíme všichni.
Od základu se změnil charakter naší práce. Obživu dnes nezískáváme v potu tváře, tak jako předešlé generace. Fyzickou prací se dnes živí menšina lidí a naopak „bílé límečky“ dnes představují více než 75% zaměstnanců vyspělého světa.
Jak tedy vypadá náš pracovní den?
Nejprve vysedáváme v kanceláři, pak za volantem automobilu nebo hromadné dopravy a den zakončíme úplně vyčerpáni pohodlným posezení s dálkovým ovladačem v ruce u televize.
Také ve využívání volného času dnes jednoznačně převažují pasivní formy. Většina z nich se snaží udržet lidi na místě a v klidu přijímat to, co je jim předloženo ke konzumaci. Všeobecné vnímání odpočinku je spojováno s pasivitou v sedě, v leže, po náročném dni je zkrátka potřeba „oddechnout si.“
Důsledky takovéhoto životního stylu vidíme všude okolo nás. Zkracuje nám život a co víc mnohdy již od mládí snižuje jeho kvalitu!! Lékařská věda dokázala léčbou a farmaky prodloužit průměrnou délku života za jedno jediné století o stejný úsek jako před tím za pět tisíc let. Ano, medicína nás umí vyléčit z chorob na které celé předchozí generace vymírali.
Nic není ale zadarmo!
Nákladná péče dělá rok od roku větší „zásek“ do státního rozpočtu. Ve společnosti převládá názor, že stát se o nás musí ve stáří a v nemoci postarat. Náklady na zdravotní a sociální péči tak rapidně narůstají. Je jen otázka času, kdy podobně jako v zahraničí začnou zdravotní pojišťovny finančně zvýhodňovat klienty, kteří se aktivně starají o své zdraví.
Paradoxem je, že za většinu současných nemocí si můžeme sami svým životním stylem a že chronické neinfekční choroby jsou v dnešním vyspělém světě příčinou zhruba 70% všech úmrtí.
Je to pochopitelné!
Jsme totiž první generací lidstva na kterou dopadly důsledky poklesu množství pohybu. Pohyb už pro nás není nevyhnutelný, abychom přežili, tak jako pro naše předky, ti totiž museli vynaložit v porovnání s námi na zajištění běžných životních potřeb téměř dvojnásobek energie.
Pohyb byl podle biologa prof. Franka W. Boothe, většinu historie lidstva neoddělitelný od podstaty života. My jsme tento vztah v posledním století narušili, dokážeme přežít při minimální tělesné námaze. Pohodlný život nám ukazuje svou odvrácenou tvář. Platíme za své pohodlí obezitou, civilizačními chorobami, sníženou kvalitou života a předčasnou smrtí. Zákon přírody je neúprosný: to, co je zatěžováno, se rozvíjí, udržuje, je podporováno, to, co není potřeba, co se nepoužívá, zakrňuje a odumírá.
Docent Pavel Tilinger z pražské Fakulty tělesné výchovy doporučuje: „Najděte takovou pohybovou aktivitu, která vám bude vyhovovat, ale měli byste přijmout fakt, že 3krát týdně cca 1 hodina pohybu je života záchovná aktivita. S narůstajícím věkem může být méně složitá, ale je naprosto nutná pro zachování životních funkcí, fyzické i duševní svěžesti a životní vitality.“
Hýbat se dnes nemusíme, ale naštěstí můžeme, to jen do té doby, než dlouhodobý pokles pohybové činnosti vážněji poškodí náš organizmus. Pokud do svého života včas dodáme chybějící množství pohybu v celém jeho spektru, zejména činnosti vytrvalostní a silové, můžeme svůj život prodloužit a zvýšit jeho kvalitu. Cílem je být do vysokého věku soběstační a nezávislí na pomoci okolí. Pohyb je „geniální, přírodou vymyšlený lék na většinu nemocí dneška“. Proto by se měl stát nedílnou součástí pravidelného režimu každého člověka!
Nechtěl bych aby tento úvod byl chápán jako strašení před nemocemi a nemohoucností, ale jako impuls pro vaši pohybovou aktivitu. Vždyť jen na vašem svobodném rozhodnutí záleží jak budete trávit část svého volného času. Nechť následující články jsou pro vás průvodcem pohybovými aktivitami, o kterých hovoříme v souvislosti se zdravým životním stylem.
Týká se to také vás nebo zatím ještě ne?
Odpověď proč tomu tak je tušíme všichni.
Od základu se změnil charakter naší práce. Obživu dnes nezískáváme v potu tváře, tak jako předešlé generace. Fyzickou prací se dnes živí menšina lidí a naopak „bílé límečky“ dnes představují více než 75% zaměstnanců vyspělého světa.
Jak tedy vypadá náš pracovní den?
Nejprve vysedáváme v kanceláři, pak za volantem automobilu nebo hromadné dopravy a den zakončíme úplně vyčerpáni pohodlným posezení s dálkovým ovladačem v ruce u televize.
Také ve využívání volného času dnes jednoznačně převažují pasivní formy. Většina z nich se snaží udržet lidi na místě a v klidu přijímat to, co je jim předloženo ke konzumaci. Všeobecné vnímání odpočinku je spojováno s pasivitou v sedě, v leže, po náročném dni je zkrátka potřeba „oddechnout si.“
Důsledky takovéhoto životního stylu vidíme všude okolo nás. Zkracuje nám život a co víc mnohdy již od mládí snižuje jeho kvalitu!! Lékařská věda dokázala léčbou a farmaky prodloužit průměrnou délku života za jedno jediné století o stejný úsek jako před tím za pět tisíc let. Ano, medicína nás umí vyléčit z chorob na které celé předchozí generace vymírali.
Nic není ale zadarmo!
Nákladná péče dělá rok od roku větší „zásek“ do státního rozpočtu. Ve společnosti převládá názor, že stát se o nás musí ve stáří a v nemoci postarat. Náklady na zdravotní a sociální péči tak rapidně narůstají. Je jen otázka času, kdy podobně jako v zahraničí začnou zdravotní pojišťovny finančně zvýhodňovat klienty, kteří se aktivně starají o své zdraví.
Paradoxem je, že za většinu současných nemocí si můžeme sami svým životním stylem a že chronické neinfekční choroby jsou v dnešním vyspělém světě příčinou zhruba 70% všech úmrtí.
Je to pochopitelné!
Jsme totiž první generací lidstva na kterou dopadly důsledky poklesu množství pohybu. Pohyb už pro nás není nevyhnutelný, abychom přežili, tak jako pro naše předky, ti totiž museli vynaložit v porovnání s námi na zajištění běžných životních potřeb téměř dvojnásobek energie.
Pohyb byl podle biologa prof. Franka W. Boothe, většinu historie lidstva neoddělitelný od podstaty života. My jsme tento vztah v posledním století narušili, dokážeme přežít při minimální tělesné námaze. Pohodlný život nám ukazuje svou odvrácenou tvář. Platíme za své pohodlí obezitou, civilizačními chorobami, sníženou kvalitou života a předčasnou smrtí. Zákon přírody je neúprosný: to, co je zatěžováno, se rozvíjí, udržuje, je podporováno, to, co není potřeba, co se nepoužívá, zakrňuje a odumírá.
Docent Pavel Tilinger z pražské Fakulty tělesné výchovy doporučuje: „Najděte takovou pohybovou aktivitu, která vám bude vyhovovat, ale měli byste přijmout fakt, že 3krát týdně cca 1 hodina pohybu je života záchovná aktivita. S narůstajícím věkem může být méně složitá, ale je naprosto nutná pro zachování životních funkcí, fyzické i duševní svěžesti a životní vitality.“
Hýbat se dnes nemusíme, ale naštěstí můžeme, to jen do té doby, než dlouhodobý pokles pohybové činnosti vážněji poškodí náš organizmus. Pokud do svého života včas dodáme chybějící množství pohybu v celém jeho spektru, zejména činnosti vytrvalostní a silové, můžeme svůj život prodloužit a zvýšit jeho kvalitu. Cílem je být do vysokého věku soběstační a nezávislí na pomoci okolí. Pohyb je „geniální, přírodou vymyšlený lék na většinu nemocí dneška“. Proto by se měl stát nedílnou součástí pravidelného režimu každého člověka!
Nechtěl bych aby tento úvod byl chápán jako strašení před nemocemi a nemohoucností, ale jako impuls pro vaši pohybovou aktivitu. Vždyť jen na vašem svobodném rozhodnutí záleží jak budete trávit část svého volného času. Nechť následující články jsou pro vás průvodcem pohybovými aktivitami, o kterých hovoříme v souvislosti se zdravým životním stylem.
3 příspěvky, poslední 31.01.2008
Všechny lidi přesvědčit určitě nejde, ale jde o to mírně měnit chování a vztah k pohybu u většinové společnosti. Nikdo zatím nevymyslel lepší motivaci , než jsou peníze. Zdravotní pojišťovny budou časem bonifikovat lidi, kteří se aktivně starají o své zdraví a budou platit méně. Pojišťovnám se to vyplatí, protože ušetří na drahé následné péči. Pochopitelně mám na mysli zdravou populaci, ne lidi s vrozenými vadami či jinak postižené, ti si pochopitelně pomoci sami nedokážou a musí jim být pomoženo ze solidárního zdravotního pojištění. Jak již bylo uvedeno drtivou většinu civilizačních chorob si lidé způsobují sami svým pohodlným životním stylem, přejídáním, kouřením atd. Proč by na tom měli být všichni stejně v platbách pojišťovnám?
S názory v článku plně souhlasím. Sám, i když jsem v důchodu, denně ráno cvičím, jednak relaxační a také silové cviky. Denně napochoduji 5 km i se svým psem. I když mám mírnou nadváhu, mám zvýšený krevní tlak, nemám problémy s pohybovým ústrojím. K tomu, aby člověk soustavně cvičil, nebo se pohyboval je potřebná vůle, ale také čas. Lidé, kteří jsou denně zaměstnaní na plný úvazek, denně prodělávají v dnešním kapitalismu stres a nejistotu své budoucnosti bude asi těžké přesvědčit ke sportování.
Bohužel většina lidí stále více slyší na klamavou reklamu různých zázračných diet a cvičebních doplňků bez zapojení vlastní aktivity. Jsou ochotni za podobné nesmysly utrácet nehorázné sumy peněz.