Glutamin jako doplněk sportovní výživy

pexels-photo_1

Aminokyselina glutamin je patrně nejpopulárnějším antikatabolickým doplňkem používaným ve sportovní medicíně. Mezi antikatabolické látky patří takové látky, které působí proti účinkům hormonu kortizolu. Ten kromě jiných svých funkcí zvyšuje odbourávání bílkovin (působí opačně než inzulín) na aminokyseliny, které jsou v játrech využívány na syntézu glukózy.

Je také známo, že lidé užívající kortizol jako lék mají opravdu zvýšené odbourávání svalových bílkovin. Tyto důvody vedou sportovce k užívání látek snižujících sekreci kortizolu.

Mezi takové látky patří právě  glutamin nebo derivát aminokyseliny serinu fosfatidylserin. Ačkoli existují dílčí práce, jejichž výsledky slouží jako argumenty pro podávání těchto aminokyselin jako látek snižujících sekreci kortizolu, kontrolované studie neprokázali, že by tyto aminokyseliny měly skutečně anabolické účinky. Je také třeba dodat, že existují i názory, že zvýšená produkce kortizolu po fyzickém výkonu je pro organismus žádoucí, neboť kortizol je obecně protistresový hormon, který působí i na regeneraci a podporuje hojení.

 

Glutamin je nicméně hlavním konečným produktem metabolismu aminokyselin ve svalu. Je to současně nejrychleji syntetizovaná aminokyselina v lidském organismu a je také nejvíce zastoupena v krevní plazmě i ve svalech (zásoba volných aminokyselin ve svalu je z více než 60% tvořena glutaminem).

Ačkoli člověk umí glutamin syntetizovat, označují tuto aminokyselinu někteří autoři jako ¨podmíněně esenciální¨, neboť za stavů enormně zvýšené potřeby (stres, nemoc, vyčerpání…) syntéza glutaminu nestačí pokrýt požadavky organismu.

Glutamin je nejen významnou aminokyselinou pro metabolismus svalů, ale také pro metabolismus imunitních buněk a buněk střevní sliznice, kde jeho přítomnost je nezbytná pro rychlou obnovu střevní sliznice i pro rychlé množení imunitních buněk v odpovědi na imunitní podnět.
Na základě klinických pozorování, v kterých bylo zjištěno, že nemocní se sepsí (¨otravou krve¨), s těžkými úrazy či popáleninami, což jsou stavy doprovázené negativní dusíkovou bilancí se zvýšeným odbouráváním svalových bílkovin, mají nízké koncentrace glutaminu ve svalech i v plazmě, vznikla tzv. ¨glutaminovᨠhypotéza.
Bylo provedeno několik studií, kdy těžce nemocným pacientům byl podáván intravenózně glutamin a tato léčba skutečně zlepšovala dusíkovou bilanci i funkci střevní sliznice i imunitního systému.

Glutamin – důvody pro podávání ve sportu

Důvody pro podávání glutaminu ve sportovní medicíně vycházejí z následujících skutečností:
  • po intenzivní zátěži dochází k útlumu funkce imunitního systému,
  • při sportovním výkonu dochází k odbourávání svalových bílkovin,
  • glutamin by měl mít schopnost stimulovat resyntézu svalového glykogenu, a snižovat kyselost vnitřního prostředí.
  • Hladina glutaminu v krevní plazmě klesá několik hodin po vytrvalostním výkonu o 10 až 50%, současně dochází i k poklesu cirkulujících lymfocytů stejně tak jako dalších funkcí imunitního aparátu (například klesají koncentrace slizničních imunoglobulinů (IgA) – někdy se hovoří o ¨otevřeném okně¨ pro vstup infekce po sportovním výkonu.

Vyšší nebezpečí infekcí, zejména horních cest dýchacích, u vytrvalostních sportovců je známým jevem. Podle studie provedené na maratóncích, kteří absolvovali maratón v Los Angeles, je výskyt infekcí horních cest dýchacích během 1 týdne po doběhnutí závodu až 13%.

Glutamin – důvody proti podávání ve sportu

  • Ačkoli v předchozím článku o aminokyselinách ve sportovní výživě byla uváděna některá povzbudivá data opravňující podávat glutamin při nebo po sportovním výkonu, podívejme se, jak vypadají výsledky kontrolovaných studií, ve kterých se sportovcům podával glutamin:
  • Přestože suplementace glutaminem nevede k normalizaci snížených imunitních funkcí po vytrvalostních závodech, bylo v jedné (a jediné) studii prokázáno, že suplementace glutaminem (2 x 5 g, těsně a 2 hodiny po závodě) významně snížilo výskyt infekcí horních cest dýchacích u maratónců.
  • Většina autorů se však shoduje, že data z provedených studií nejsou dostatečně přesvědčivá, aby oprávnila použití glutaminu v prevenci infekcí spojených s fyzickou námahou.
  • Glutamin má skutečně antikatabolický účinek (snižuje odbourávání svalových bílkovin), podobný efekt mají však i jiné aminokyseliny a jejich kombinace.
  • Data podporující zvýšení resyntézy svalového glykogenu glutaminem jsou také nespolehlivá. Rozhodně platí, že rozhodujícím podnětem pro resyntézu glykogenu je příjem sacharidů.
  • Ve studiích zkoumajících efekt glutaminu na pH (kyselost) vnitřního prostředí po sportovním výkonu nebyl tento účinek prokázán. Autoři uzavírali, že by musely být dávky glutaminu podstatně vyšší, aby k nějakému účinku mohlo dojít.

Bezpečnost glutaminu

Podávání glutaminu je skutečně bezpečné, o čemž svědčí zaprvé zkušenosti kulturistů, kteří užívají až 50 g glutaminu denně (neskutečná dávka) bez jakýchkoli zdravotních následků. Druhým zdrojem informací o bezpečnosti glutaminu jsou klinické studie, jejichž výsledky také neprokázaly jakékoli škodlivé účinky glutaminu. Otázkou samozřejmě zůstává, zdali užívat glutamin je proto, že nemá nežádoucí účinky.

Závěrem lze říci, že glutamin, podobně jako celá řada dalších aminokyselin či jiných výživových sportovních doplňků, není látkou, od které můžete čekat výraznější účinek ani na sportovní výkon ani na prevenci zdravotních komplikací.