Jaká je „smrtelná“ dávka tréninku?

reklama

Sportovnímu obecnému povědomí stále vládnou legendy o extrémních dávkách jako jediné univerzální cestě k úspěchu v jakékoliv disciplíně.

tréninkové dávky

Reálný svět je ale mnohem složitější, než aby na něj platila jednoduchá přímá úměra čím víc, tím lépe. Když dva dělají totéž, nemusí to mít stejný následek – stejně jako ekonomie se i biologické organismy chovají spíš podle pravidel statistiky než jednoduché aritmetiky.

 I lék může být jedem

Začneme příkladem z farmakologického výzkumu. Již staří Řekové věděli, že každý lék podaný v dávce nadměrné může být jedem – a proto měli pro obé stejné slovo farmakon. Součástí testování každého nového léku je zjištění hranice mezi jedem a lékem, takzvané letální a efektivní dávky. Efektivní dávka by měla vést ke kýženému jednotkovému léčebnému účinku, dávka letální neboli smrtelná by pak měla zabíjet. Cílem farmakologického výzkumu je příprava léku s co největším rozdílem mezi efektivní a letální dávkou.

 Smrtelná dávka

Má to jeden zádrhel. Žádné dva exempláře živého tvora, byť by to byli bratři rodní, nereagují na stejnou dávku stejně. Proto se určují takzvané střední efektivní a letální dávky, tedy dávky, které vyvolají jednotkový léčebný efekt nebo smrt u 50% testovaných jedinců. Střední dávky se mohou i velmi významně lišit od dávky která zabere nebo zabije dokonale každého.Gausova křivka Parametry se označují jako LD50 (smrtelná-letální dávka pro 50% jedinců) a ED50 (efektivní dávka pro 50% jedinců), resp LD100 a ED100 (totéž, ale pro 100%). Hezkým příkladem je morfium, na které vzniká v souvislosti s užíváním nejen vysoký návyk, ale také tolerance. Výzkum, který prováděla jistá ruská klinika soudního lékařství prokázal, že zatím co průměrného narkomana (tj. LD50) zabije zlatá šleha s výslednou koncentrací v krvi 1,50 mikrogramů na litr, rekordmani dosáhli až 3,90mikrogramů na litr, tedy 2,6 násobku průměru! Podle stejných pravidel se řídí i střední efektivní dávka.

V tréniku jsou podobná pravidla

Mudrlanty a matematiky už určitě napadlo, jak se asi určuje LD100, když to je vlastně jakákoliv dávka dostatečně přehnaná. Správně! Proto místo LD100 často uvádí LD95, tedy dávka smrtící pro 95% testovaných, neboť je známo, že zhruba 3-5% populace, a to v každé z obou krajností, je vyjmečných a snese buď velmi vysoké dávky a nebo naopak nesnese ani extrémně nízké. Poslední důležité pravidlo, které je z farmakologie dobré znát je, že jedinec s vyšší letální dávkou bude mít i vyšší efektivní dávku. Když se vrátíme k morfinistům, bude platit a platí, že narkoman, který potřebuje k uvedení do příslušného rauše vyšší dávku bude potřebovat k ukončení své bídné pouti po tomto světě i vyšší zlatou. Že pro tréninkové dávky platí pravidla velmi obdobná by vás nemělo překvapit – zase se tady jedná o reakci živého organismu na určitý podnět.

Medaile nebo smrt

A odtud pramení mé pochybnosti o pravdivosti legend. Pravidla a dávky pro trénink, ať už ta v obecném povědomí, tak ta v knihách vepsaná, vznikla ze zkušeností trenérů. Tito trenéři ovšem netrénovali průměrné a k průměru nesměřovali. Trénovali vybrané talentované a směřovali k titulům mistrů světa a olympijským medailím. Řečeno řečí čísel trénovali extrém populace, oněch 3-5%, vždy se vymykajících obvyklým pravidlům. Pokud máme předtříděnou populaci a naším cílem je „buď medaile z olympiády nebo smrť“, pak je (v rámci morálních pravidel vrcholového sportu) všechno v pořádku. Jenže statistiku nezajímá jméno a každý z vás, který právě čte tyto řádky, má 95% šanci, že mezi ty výjimečné nepatří, i když po tom se 100% pravděpodobností touží.

I vy máte šanci

Vypadá to jako neštěstí a nepatřičná, možná až politicky nekorektní diskriminace, že? Ne tak docela. To, že snesete méně než vyvolených pět procent neznamená, že se jim nemůžete rovnat výkonností nebo alespoň přiblížit. Naopak. Že máte nižší letální dávku znamená, že s největší pravděpodobností i nižší dávku efektivní, tedy že ke stejnému zlepšení potřebujete nižší tréninkové dávky. Že na dobrý výsledek díky tomu nepotřebujete trénovat tolik, jako ti, kteří dobře tolerují daleko větší objem. Že můžete velmi dobře závodit, když nebudete slepě napodobovat ty nejlepší, jejichž dávky vás spolehlivě sportovně popraví.

Pokud vám toto zní kacířsky, co teprve řeknete, když vám předložím ještě větší herezi. V každém sportu, nejen v cyklistice, ale třeba i v plavání nebo atletice jsou vytvořena metodická doporučení pro přiměřené dávky pro různé věkové kategorie. Tato doporučení jsou směřována k metám nejvyšším a ověřena na předchozích generacích těchto met dosahujících. Měly by tedy být bezpečným a spolehlivým jízdním řádem k úspěchu. Ale je tomu tak opravdu?

 

Více článků v rubrice: Sportovní trénink

publikováno: 30.04.2017   napsal/a: Mgr. Jan Taussig
reklama