Achillovo koleno - proč nás vlastně bolí?

Že v tom mám nějaký zmatek? Že se v případě slavného reka nejednalo o koleno ale o patu? Bezpochyby máte pravdu. Nicméně trvám na tom, že nejslabším místem lidského pohybového aparátu jsou kolena.

Kolena - bolesti
Bolesti kolen jsou alfou a omegou sportovní ortopedie a provázejí prakticky každou pohybovou aktivitu (možná vyjma sportů provozovaných v sedě, jako je jízda na kajaku a nebo šachy - i když ani tím si nejsem zcela jistý).

Je jasné, že ani sportům, řazeným do kategorie outdoorových se potíže s koleny rozhodně nevyhnou. Proč ale právě kolena? Vysvětlení musíme začít hledat ještě před Adamem, u našich čtyřnoze pobíhajících prapředků.

Zadní kolečka

Zatím co lidské horní končetině vzpřímený pohyb po dvou nesmírně prospěl a učinil z ní nedostižný univerzální nástroj, o dolních končetinách se to zdaleka říci nedá. Začneme srovnáním s dolní končetinou tvora pohybujícího se standardně po čtyřech, dejme tomu psa.

Všimněte si kupříkladu - pes nikdy nemá zadní nohu úplně propnutou, ale vždycky pokrčenou, a to ve všech třech hlavních kloubech - v hleznu (tak se správně říká kotníku), koleni i v kyčli. To znamená, že při tlumení nárazu při došlapu a doskoku se končetina poskládá jako pantograf a energie se utlumí ve svalech. U člověka jsou při dopadu nohy na podložku kosti srovnané přesně v ose působení síly a energie se dominovým efektem přenáší přes kosti a kloubní chrupavky až na pánev.

Poslední aktivní tlumící prvek, který nám zbyl - klenbu chodidla - jsme úspěšně eliminovali obuví. Obuv a pokrčení souvisí i s druhým škodlivým momentem  - s krutem. I kdyby se pes pokusil udělat čelem vzad na zatížené zadní noze (nevím proč by to dělal, ale kdyby), bude se otáčet vlastně jen na špičkách prstů a navíc "zalomení" končetiny zabrání vzájemné rotaci kostí proti sobě.

Stavba lidské dolní končetiny a cit pro podložku vyřazený podrážkou vysloveně svádí k představě, že nejsnazší způsob jak se otočit, je tak učinit na propnuté noze a plném chodidle. Protože hlezno má dorazy v pravoúhlém postavení při rotaci velice pevné, energie krutu, znásobená nezanedbatelnou pákou chodidla, se vyřádí v propnutém koleni.

Konstrukční vady kolena

Třetí "konstrukční vadou" lidské dolní končetiny je určitá nutná přesvalenost. U čtyřnožců se o práci při dopadu i odrazu dělí ve většině případů končetiny čtyři. U člověka na to jsou teoreticky dvě, a protože jen málokdy skáčeme snožmo jako vrabci, zůstává veškerá námaha vlastně vždy jen na noze jedné. V důsledku toho musí být svalstvo dolní končetiny poměrně značně předimenzované.

Představte si například vedle sebe průměrného černošského sprintera a geparda. Jak subtilní nohy má gepard a jaké s odpuštěním kejty musí mít sprinter, aby byl nakonec člověk více než čtyřikrát pomalejší. A ke vší smůle se právě nejsilnější z těchto předimenzovaných svalů musí přetahovat o nejméně štastně a stabilně vyřešený kloub - koleno.

Koleno jako mechanický hlavolam

Koleno má jako každý jiný kloub část kostěnou, chrupavčitou a vazivovou. Ke kloubu navíc funkčně patří i přilehlé svaly a jejich úpony. Ty nejen že kloubním spojením aktivně pohybují, ale zároveň se i podílí spolu s vlastními kloubními vazy na mechanických charakteristikách kloubu - hlavně rozsahu pohybů a stabilitě.

Přestavba kostěné části pro pohyb po dvou se Velkému Konstruktérovi, při vší povinné úctě, příliš nepovedla. Kloub je z hlediska os výsledného pohybu kloubem zajišťujícím pohyb v jediné ose. Přitom má obrovskou hlavici stehenní kosti postavenou oproti relativně malé a skoro úplně ploché kloubní jamce kosti bércové, takže jednoosost fakticky žádná pevná „kulisa“ nezajišťuje.

Uprostřed kloubní hlavice je sice zářez, do kterého by technicky zapadla nějaká ta kolejnice, ve skutečnosti ovšem slouží jen jako "průchodka" pro zkřížené vazy. Všechno je to proto, že ve skutečnosti koleno kromě hlavního pohybu v předozadní ose činí při ohýbání ještě drobné mikropohyby další.

Hlavice se po jamce nejen sklápí dozadu, ale zároveň posouvá vpřed a vzad a také trochu vrtí v rotaci. Kluzný povrch na styčných plochách většiny kloubů zajišťuje chrupavka. Pokud by hlavice stehenní kosti doléhala přímo a jenom na vlastní deskovitou plochu bérce, tlak by se koncentroval jen ve dvou bodech a to žádný materiál nevydrží věčně.

Koleno je proto "vyvložkováno" dvěma poloměsíčitými menisky z materiálu, majícího něco vlastností obvyklé chrupavčité tkáně a přitom i trochu z charakteru vaziva. Tato takzvaná vazivová chrupavka dobře snáší velké plošné zatížení a přitom dokáže trochu pohlcovat vibrace (působí jak silentblok). Ke své škodě a pečlivě tajené radosti mnoha ortopedů je ale poměrně měkká, takže zapůsobí-li tlak v jednom místě, zejména okrajové části menisku se velmi snadno "užvejknou".

Menisky leží na plošině kloubní jamky a díky svému srpkovitému tvaru spoluvytvářejí mělké misky kopírující profil hlavice a rozkládající shora tlak na celou plochu kloubní jamky. Půlměsíčky  menisků nejsou úplně napevno ani proti bérci - při posunech a "vrcení" hlavice je tato posouvá s sebou.

Protože pevné struktury vymezující dorazy chybí, je základní anatomický rozsah pohybů dán jen délkou kloubních vazů. Zevní a vnitřní postranní kolenní vaz brání pohybu v čelní  rovině (páčení kolene do stran), zkřížené vazy přílišnému posunu hlavice dopředu nebo dozadu a především hnutí kolene vpřed.

Největší konstrukční vadou je chybění specializované struktury zachytávající zátěž v krutu – tedy pokus o pootočení bérce oproti stehnu v dlouhé ose při propnutém kloubu. Taková síla jde cestou nejmenšího odporu - šikmo nebo kolmo na směr vláken všech vazů - a páchá tím v koleni největší škody.

V reálu jsou kolenní vazy ale až poslední hranicí rozsahu pohybů. Přirozené limity vytvářejí svaly stehna a jejich vzájemná rovnováha. Protože všechny zúčastněné svalové skupiny jsou velmi mocné a anatomické hranice pohybu vymezené vazy naopak poměrně volné, ovlivňuje případné zkrácení, ochablost, a nebo nadměrné napětí některé z těchto skupin významně vzájemné postavení jednotlivých kloubních součástí a tlaky mezi nimi – stručně řečeno je na počátku mnohých obtíží.

Kromě stehenní a bércové najdete v koleni ještě jednu kost – čéšku. Ta má úplně jinou funkci než druhé dvě. Není nosná, ale je součástí šlachy čtyřhlavého stehenního svalu, a pracuje tu jako kladka nebo bowden.


 

 

Využijte našich služeb pro sportovce a týmy!

 

Bookmark and Share

12.05.2014 | MUDr. Ondřej Vojtěchovský | shlédnuto: 9985x | 0 komentářů | 199x 12345


Související články


Komentáře


0 příspěvků

Článek zatím nikdo nekomentoval.


Přidat komentář

CAPTCHA Vyměnit obrázek

Můj Sportvital



Registrace | Zapomněli jste heslo?      

Rubriky

Anketa

     

Aktuality

17.11.2014
Anketa sport roku 2014
V České republice aktivně sportují miliony lidí. Dokážete odhadnout, které sporty jsou ty nejoblíbenější a které nejčastěji p...

06.11.2014
Sportvital na Harvard Medical School
Je nám ctí oznámit, že autor našich článků o zdraví MUDr. Libor Vítek byl pozván do Bostonu na Harvard Medical School, aby pr...

17.10.2014
Valachy tour vyvrcholí 25. října běžeckým závodem
Terénním běžeckým závodem BĚHEJ VALACHY vyvrcholí v sobotu 25. října v Resortu Valachy Velké Karlovice druhý ročník seriálu V...