Profesionální cyklistika - smuteční listina bez konce, díl první

Přímo na hřišti sice v nedávné minulosti náhle umírali i fotbalisté nebo hokejisté, ovšem nebylo cyklistů, které postihl srdeční záchvat a kteří již nejsou mezi námi, v posledním čtvrtstoletí přece jen příliš?

Bezmála forenzní průzkum přináší až děsivé výsledky. Zdaleka nejde jen o poslední případ mladého Belgičana Frederieka Nolfa z února letošního roku.

Experimentování s EPO

Do druhé poloviny osmdesátých let spadá doba nezřízeného experimentování s EPO. Obrovské dávky, mizivá lékařská kontrola, podcenění rizik a krev hustá jako kaše, která se v cévách snadno ucpává.

Jen v letech 1989-90 zemřeli na náhlá selhání srdce čtyři belgičtí a sedm nizozemských cyklistů, mezi nimi nejznámější případy Berta Oosterbosche a Johanese Draaijera. Oosterbosch, který dokázal v kariéře třikrát vyhrát prolog Tour de France a byl také profesionálním mistrem světa ve stíhačce jednotlivců na dráze, zemřel ve 32 letech na zástavu srdce v srpnu 1989.

Úmrtí přibývají

Jen o půl roku později ho na věčnost následoval 27-letý Draajier, domácím fanouškům známý etapovým vítězstvím v Mostě v Závodě míru 1987. Draaijer přestoupil k profesionálům a v osmadevadesátém skončil na Tour de France na 130. místě. Více už nestihl.

Zemřel ve spánku na srdeční zástavu pár dnů po závodě v Itálii. Pitva neodhalila žádnou specifickou příčinu, ale v televizním rozhovoru vdova po Draaijerovi apelovala na ostatní sportovce, aby nepodlehli pokušení krevního dopingu.

Ještě před oběma Holanďany opustil předčasně svět rovněž během aktivní kariéry Belgičan Marc Demeyr. Vítěz Paříž-Roubaix z roku 1976, dvakrát na podiu Kolem Flander a vynikající sprinter zemřel na infarkt doma v lednu 1982 při luštění křížovky…

Smrt při rekreačním fotbálku

Ani předčasné ukončení kariéry kvůli srdečním potížím neuchránilo život Joachimu Halupczokovi. Velká polská naděje, cyklista s úžasným potenciálem, olympijský medailista a amatérský mistr světa z Chambéry 1989, kde nadchl famózní spanilou jízdou, hned napřesrok přestoupil k profesionálům do týmu Diana-Colnago-Animex, nastoupil na start Giro d´Italia, výborně se uvedl, ale zraněné koleno mu nedovolilo závod dokončit.

Další dva roky to byl jen stín opěvovaného talentu, na konci sezóny 1992 Polákova slabost našla vysvětlení a lékaři vyřkli krutý ortel – ve 24 letech musel kvůli srdeční arytmii ukončit závodní kariéru. Smrt ho ale dostihla o neclé dva roky později při rekreačním fotbálku v polské Opole. Joachim chytal v brance, náhle zkolaboval a ztratil vědomí. Zemřel při převozu do nemocnice. Bylo mu pouhých 25 let...

Černý rok 2003

Černým rokem cyklistiky byla sezóna 2003. Už v lednu při rutinní návštěvě zubaře dostává srdeční infarkt jezdec týmu Falsa Bortolo, Ital Denis Zanette, vítěz dvou etap na Giro d´Italia. V jeho případě lékaři vyloučili souvislost s dopingem a určili za příčinu myokarditidu, tedy zánět srdečního svalu (více o myokarditidách jako možné příčině náhlých úmrtí ve sportu v článku I zánět srdečního svalu může být příčinou náhlých úmrtí ve sportu), způsobený zřejmě nedoléčeným zápalem plic. Zanette měl za sebou osm profesionálních sezón a desítky podstoupených vyšetření, aniž by bylo onemocnění odhaleno.

V květnu tohoto roku šokovala cyklistický svět zpráva o skonu teprve šestnáctiletého italského juniora Marka Cerianiho, jemuž se zastavilo srdce dva týdny předtím po třiceti kilometrech závodu. Z bezvědomí se již neprobral.

O měsíc později ho na onen svět následuje Francouz Fabrice Salanson. Umírá v noci ve spánku na infarkt během závodu Kolem Německa. Ráno ho nalézá mrtvého na podlaze s jednou nohou na posteli jeho spolubydlící na hotelu a jeho týmový kolega ze stáje Brioches la Boulangere Sebastian Chavanel, bratr slavnějšího Sylvaina.

Užívání dopingových preparátů bylo lékaři vyloučeno, ovšem Salansonovi rodiče společně se státním zástupcem poukazovali na fakt, že zátěžový test, který Fabrice podstoupil pár týdnů před smrtí, odhalil některé srdeční abnormality, které však zůstaly týmovými lékaři bez povšimnutí.

Oslava v den jeho 24. narozenin se stává v listopadu stejného roku osudnou pro dalšího Itala Marka Ruscini. úspěšného amatéra a od září stážistu týmu Quickstep. Ruscini právě opouštěl oslavu a zemřel na parkovišti před obchodním centrem. Pitva neodhalila užívání dopingu, příčinou byla vrozená srdeční vada.

V prosinci po marném boji s duševní chorobou pak umírá v psychiatrické léčebně v Madridu na infarkt myokardu také král kopců Vuelty Jose Maria Jimenez.

publikováno: 28.10.2010   napsal/a: Kamil Hofman