Kolik závodnic se obvykle postaví na startovní čáru společně s muži?
Ooouuuuuha, sotva desetina! Ač je poměr žáků a žákyň prakticky ve všech sportovních odvětvích přibližně vyrovnán, později se situace dramaticky mění. Nástrahami jsou první lásky, maturita, vysoká škola či práce - a ty holky, které u sportu a závodů přesto vydrží, spolehlivě dorazí vdavky a děti. Závodění neznamená jen upocený dres a není myšleno jen vrcholové, ale i rekreační s občasným změřením sil na nějakém masovém závodě, okresním přeboru či naopak docela malém pouťáčku.
Návrat - pokud sportovní kariéra neupadne zcela v zapomnění, bývá složitý.
My, co závodíme, se už obvykle známe a snad s výjimkou velkých masových závodů už často na startu víme, jak se seřadíme v cíli. Poněkud tristní situace. Muže však v životě potkají úplně stejné mezníky a jejich řady rozhodně neprořídnou. Kromě porodu, pravda. Novou životní roli však nezíská jen novopečená matka, ale i novopečený tatínek. Tak kde je problém? V tom, že ženy i muži podléhají řadě mýtů a výmluv. Ty první, pokud se přece jen vrátit chtějí, udolá buď dítko od nějž nejsou schopné ani na minutu odejít, řeči okolí s nesmyslnými tvrzeními o "správných" matkách nebo vlastní lenost, ti druzí často netuší, že vše může být jinak a pod vlivem svých maminek chtějí mít doma nějakou tu plenko-knedlíkovou vzorňačku.
Tvrzení, která pusťte k ledu:
- Jsi vdaná, musíš přece uklízet a vařit.
- Kojíš? Když budeš běhat, ztratíš mlíko.
- Nemám hlídání.
- Všichni mi utečou
Návrat nebývá lehký - únava, nevyspání a tělo rozhašené po porodu se staví do cesty i těm nejpřesvědčivějším předsevzetím. Řada žen to však dokázala - buďte právě vy tou další z nich.
Časům, kdy nejen běžkyně vyrážely trénovat až po setmění, naštěstí odzvonilo a mne těší, že se nás na start staví více. Za světem i tak stále ještě pokulháváme. Na svých tréninkových trasách i závodech jsem se setkala s mnoha příjemnými děvčaty i mladými maminkami, s nimiž byla příjemná řeč a z mnohých zářilo odhodlání, jak také (znovu)začít běhat. Byly i takové, které mne poznaly z mých četných článků, aniž jsme se kdy předtím viděly - moc příjemná a vzájemně motivující zpětná vazba!
Protože my baby jsme silně společenské, ale sotva kdy najdeme čas společně potrénovat, nebo jsme zkrátka na podobně spřízněné duše v okolí nenarazily a naše sousedky budou dělat vše, jen ne sportovat... je tu nyní novinka - MAMINA Virtuální klub . Ač je převážně běžecký, mohou se jeho členkami stát i ty, které se věnují jinému sportu.
Vstupenkou do klubu je minimálně jedno dítě a ochota závodit. Maminky, přidejte se k nám, běhejte, jezděte na kole či hoňte balón jakékoli velikosti po hřištích různého druhu, reprezentujte nás - a ukažte všem, kam doopravdy patříte!
0 příspěvků
Článek zatím nikdo nekomentoval.