V jaké nadmořské výšce trénovat?
Za optimální bývá považována úroveň od 2000 do 2500 metrů nad mořem. Doba strávená v tomto prostředí by neměla být kratší než 4 týdny, protože k aklimatizaci dochází teprve během 2-3 týdnů. Zároveň není vhodné zahájit trénink dříve než 2. až 3. den pobytu. Plánování tréninku v těchto podmínkách vyžaduje odbornost a zkušenosti, jinak dochází rychle k přetrénování.
Rizika tréninku v hypoxii
Ne každému trénink v hypoxii prospívá. U lidí s horší adaptací organizmu na nadmořskou výšku dost často dochází k poklesu výkonnosti a žádné pozitivní změny se u nich neprojeví. Trénink v hypoxii s sebou přináší nepříjemné pocity a snižuje vůli trénovat při vysoké intenzitě, proto často dochází k nedostatečnému zatížení, označovanému jako „podtrénování“. Uvádí se, že trénink ve výšce nad 3000 metrů už ztrácí smysl. Jsou zde rovněž závažná zdravotní rizika, např. plicní otok.
Jaké se používají tréninkové metody v hypoxii?
Jednou z hlavních metod, využívanou ve vysokohorském prostředí je intervalový trénink, rozkouskovaný do několika intervalů při němž lze snáze udržet vysoké tempo. Jinou používanou metodou, je zahájení tréninku ve vyšší nadmořské výšce a postupně klesat na nižší úroveň. Velice často nyní sportovci využívají pobyt ve vysoké nadmořské výšce bez zatížení, pouze si tím zvyšují počet červených krvinek a střídají to s intenzivními tréninkovými cykly v nížině. Metoda je v odborné literatuře popisována jako LHTL – living high; training low.
Zdroj: Sportovní geny; P.Grasgruber, J.Cacek
0 příspěvků
Článek zatím nikdo nekomentoval.