Diagnostika výkonnosti a stavu trénovanosti je již po dlouhá léta nezbytným prvkem řízeného sportovního tréninku vrcholového sportovce. Jemu a jeho trenérovi dávají testy základní, vstupní informace o stavu organismu před započetím určitého tréninkového období a jejich opakování pak podává informace o vhodnosti a účinnosti zvoleného typu tréninku a o kvalitě jeho realizování.
Zátěžovou diagnostikou lze odhalit silné, ale především slabé stránky výkonnosti sportovce a posoudit je jednak izolovaně, ale hlavně ve vzájemných souvislostech.
Z tohoto důvodu by měla být zátěžová diagnostika využívána pravidelně a v návaznosti na roční tréninkový cyklus.
V průběhu testování má sportovec možnost lépe porozumět svému tělu, pochopit funkci a smysl tréninku z biologického hlediska v souladu s požadavky jeho sportu.
Je třeba si však uvědomit, že zátěžová diagnostika poskytuje obraz pouze o stavu trénovanosti testovaného jedince, čili o předpokladu jeho možné závodní výkonnosti. Nepodává informace o stavu psychiky, o kvalitě taktické či technické vyzrálosti testovaného sportovce. V žádném případě proto nejsou ani sebelepší výsledky testů automatickou zárukou úspěšného sportovního výkonu.
Úryvek z knihy J.Sekera, O.Vojtěchovský: Cyklistika, která vyjde v roce 2009 v nakladatelství Grada
Příští článek: Zátěžová diagnostika na výkonnostní úrovni.
0 příspěvků
Článek zatím nikdo nekomentoval.