Zátěžová diagnostika a její využití při tréninku

Lidé, kteří touží snížit svoji tělesnou hmotnost, amatérští sportovci, kteří se svému milovanému sportu věnují ve volném čase, vrcholoví závodníci, kteří mají ty nejvyšší medailové ambice, ti všichni chtějí svůj čas, investovaný do sportu, využít co nejúčelněji.

A právě k poznání toho, jak velký přínos pro všechny výkonnostní kategorie sportovců má moderní, vědecko-medicínský přístup k tréninku, by měly vést tyto řádky.
Mým cílem je podat čtenáři, sportovci či jeho trenérovi informace o tom, co jej čeká, pokud se rozhodne absolvovat některý ze zátěžových testů a jak může uplatněním moderních, vědeckých metod, posunout svůj pohled na proces sportovního tréninku. V praxi se velmi často setkávám s naprostým nepochopením významu zátěžové diagnostiky a s jejím praktickým využíváním, či spíše nevyužíváním.
V následujících několika článcích se proto budete, vážení čtenáři, postupně seznamovat s problematikou zátěžové diagnostiky, především s možnostmi jejího praktického využití a s popisem dvou základních zátěžových testů, spiroergometrií a testem laktátové křivky.
Na testu laktátové křivky jednoho sportovce a na jejím vývoji v průběhu sezóny Vám ukážu na praktický význam zátěžové diagnostiky – na konkrétní, měřitelné parametry, ze kterých lze vyvodit jasné a jednoznačné závěry. Z těchto závěrů vyplyne stav trénovanosti sportovce a z  opakovaných vyšetření se poté vyhodnotí přínos aplikovaného tréninku pro rozvoj jeho výkonnosti. Jen tak lze objektivně posoudit, zda tréninkový plán byl správně postavený a realizovaný.
Pevně věřím, že pozorný čtenář dojde k přesvědčení, že zátěžová diagnostika může být pro sportovce všech výkonnostních úrovní velkým přínosem na  cestě za splněním jejich cílů a snů.

Úryvek z knihy J.Sekera, O.Vojtěchovský: Cyklistika, která vyjde v roce 2009 v nakladatelství Grada

Příští článek: Význam zátěžové diagnostiky