VO2 max. – měřítko naší kondice

reklama

Pro většinu závodních i „hobby“ sportovců, kteří se zabývají nějakou vytrvalostní disciplínou nebo kolektivním sportem je jedním ze zajímavých ukazatelů zdatnosti jejich maximální spotřeba kyslíku neboli VO2 max. Bývá také nazývána aerobní kapacitou organizmu a sportovní fyziologové hodnoty VO2 max. používají jako základní ukazatel vytrvalostní zdatnosti.

Schopnost zužitkovat kyslík

V jedné odborné studii (Costill a kol. 1973) byla prokázána závislost mezi výsledným časem v běhu na 10 mil a hodnotou VO2 max. Usoudit ale, že kdo má vysokou úroveň VO2 max. musí být automaticky výborný běžec nelze. VO2 max. musíme chápat jen jako ukazatel jak účinně dokáže naše tělo zužitkovat kyslík při zatížení. Jinými slovy naše skutečná vytrvalecká výkonnost čili schopnost udržet dlouho vysoký aerobní výkon závisí rovněž na ekonomice běhu a výši anaerobního prahu (viz. článek vytrvalost).
Vyšší VO2 max. znamená také lepší regenerační schopnosti při přerušovaných aktivitách, kdy se sportovec dostává opakovaně do kyslíkového dluhu. K tomu dochází např. ve sportovních hrách. Uvádí se, že význam VO2 max. narůstá zejména pokud trvají pauzy přibližně 90 sekund a více (hokej). Trvá-li odpočinek méně než 30 sekund význam VO2 max. pro regeneraci významně klesá.

Co ovlivňuje výši našeho VO2 max.?

Kromě genetických předpokladů, které nám byly naděleny je to zejména výkon srdce a schopnost krevního oběhu přenášet kyslík. U trénovaných sportovců je VO2 max. omezen i kapacitou plic, protože malé plíce nejsou schopny nasytit kyslíkem zvětšený objem krve vytlačený ze srdce. To jakým způsobem bude okysličená krev využita ve svalech závisí na svalové fyziologii (schopnosti svalů zužitkovat kyslík).

Jak se VO2 max. měří?

Nejpřesnější měření probíhá ve speciálních laboratořích na ergometrech (běžeckých či bicyklových). Někde se používají testy na dráze se speciálním telemetrickým zařízením, které nese běžec na zádech. Zařízení je velmi lehké a váží kolem 1 kg. Výsledky VO2 max. se udávají buď v absolutních číslech (ml kyslíku za minutu, ml/min.), nebo přepočtené na kilogram tělesné hmotnosti za minutu (ml/kg.min.). U nás podobná měření provádí i pro širokou veřejnost například pracoviště s názvem CASRI.

Naši úspěšní sportovciJaký je vztah VO2 max. a tělesné váhy?

Obecně lze říci, že VO2 max. přepočtený na váhu u rozměrnějších a těžších sportovců klesá. Zatímco drobní vytrvalci dosahují hodnoty přes 80ml/kg.min, tak mohutní veslaři dosahují nejvýše okolo 70 ml/kg.min. Aby bylo srovnání aerobní výkonnosti sportovců různých vah a rozměrů co nejobjektivnější používají sportovní fyziologové speciální přepočítací tabulky.

Jak je na tom průměrná populace a vrcholoví sportovci?

Spotřeba kyslíku v klidu činí kolem 0,3 l/min, přičemž jen necelých 20% přijatého kyslíku se zužitkuje, zbytek vydýcháme. Při maximálním zatížení však spotřeba a využitelnost kyslíku velmi strmě vzrůstá. VO2 max. u průměrného netrénovaného mladého muže se pohybuje mezi 3-3,5 l/min. resp. 45-50 ml/kg.min, u žen mezi 2-2,5 l/min resp. 35-40 ml/kg.min. Špičkoví sportovci dosahují absolutních hodnot mezi 5-7 l/min. (muži) a 3,5/5 l/min. (ženy). Vysoce nadprůměrné u mužů je možno považovat relativní VO2 max. vyšší než 70 ml/kg.min a u žen 60 ml/kg.min.


Pro zajímavost zde uvádím nejvyšší naměřené a publikované výkony  relativního VO2 max. (ml/kg.min) špičkových sportovců, které byly získány v průběhu jejich sportovní kariéry. Uvádí se, že výsledek druhého v pořadí několikanásobného olympijského vítěze a mistra světa v běhu na lyžích Bjørna Dæhlieho byl naměřen v přípravě mimo hlavní sezónu. Odborníci se domnívají, že v plné formě by jeho hodnota VO2 max. nejspíš přesáhla 100 ml/kg.min.

96.0 Espen Harald Bjerke Nor běh na lyžích 2005 (7.3 liter/min)
96.0 Bjørn Dæhlie, Nor běh na lyžích

92.5 Greg LeMond, profesionální cyklista
92.0 Matt Carpenter, Pikes Peak marathon
92.0 Tore Ruud Hofstad, Nor běh na lyžích
91.0 Harri Kirvesniem, Fin běh na lyžích

88.0 Miguel Indurain, profesionální cyklista
87.4 Marius Bakken, Nor běžec 5000 metrů rekordman
85.0 Dave Bedford, běžec 10 000 m.
85.0 John Ngugi mistr světa v krosu
84.4 Steve Prefontaine, běžec USA
84.0 Lance Armstrong, profesionální cyklista
82.7 Gary Tuttle, běžec USA
82.0 Kip Keino, Olympijský vítěz 1500 m.
81.1 Craig Virgin, dvojnásobný mistr světa v krosu
81.0 Jim Ryun, USA držitel světového rekordu na 1 míli
80.1 Steve Scott, USA mílař s časem 3:47
78.6 Joan Benoit, 1984 olympijský vítěz v maratonu
78.5 Bill Rodgers, 2:09:27 maratonec
77.4 Don Kardong, 2:11:15 maratonec
77.0 Sebastian Coe olympijský vítěz a mistr světa na 1500 m.
76.6 John Landy, světový rekord na 1500 m.
76.0 Alberto Salazar,  maratonec s časem 2:08:51
74.3 Amby Burfoot, USA maratonec
74.4 Johnny Halberstadt, maratonec s časem 2:11:44
74.2 Kenny Moore, USA maratonec s časem 2:11:36
73.5 Grete Waitz, Nor maratonec
73.3 Bruce Fordyce ultramaratonec
73.0 Buddy Edelen,maratonec držitel nejlepšího času v roce (1963), 2:14:28
73.0 Jeff Galloway, USA běžec
72.8 Jarmila Kratochvílová,400M/800M mistrně světa a držitelka dodnes platného světového rekordu na 800 m.
72.0 Zithulele Sinqe, maratonec s časem 2:08:05
71.3 Frank Shorter, USA Olympijský vítěz v maratónu 1972
71.2 Ingrid Kristiansen,bývalá vynikající běžkyně s nejlepším ženským časem v maratónu (2:21:06).
71.0 Paula Ivan,olympijská vítězka na 1500 m v roce 1988
70.3 Willie Mtolo, maratónec s časem 2:08:15
69.7 Derek Clayton,bývalý držitel nejlepšího světového času v maratónu 2:08:35

 Speciální redukční program Prof. MUDr. Libora Vítka

10 kroků, jak zhubnout v 10 týdnech, které fungují. Využijte jeden z našich nových balíčků služeb a buďte fit. Nyní 35% sleva pro nejrychlejší zájemce.

 

 Vypočítejte si VO2 max.

Jak již bylo uvedeno, tak přesné výsledky maximální spotřeby kyslíku lze získat pouze laboratorním vyšetřením. Pokud nechcete trápit tělo v laboratoři na běhátku, můžete vyzkoušet některou z jednodušších metod vlastního výpočtu. Výsledky pak ale musíte brát jako orientační. Existuje celá řada testů, pro ilustraci uvedu dva:

Chůze na 2 km (výpočet VO2 max)

VO2 Max Calculator

 

publikováno: 20.09.2010   napsal/a: MUDr. Ondřej Vojtěchovský
reklama