Zdroje energie pro sportovní výkon - 1. díl

reklama

Tak jako jakákoliv jiná pohybová aktivita, je i běh podmíněn dostatečnou dodávkou energie. Ani sebevětšímu laikovi není určitě třeba dlouze vysvětlovat, že organizmus běžce získává energii ze základních složek výživy. Chemickou energii tak přeměňuje ve svalovou práci, tedy na energii pohybovou.

Zdroje energie pro sport

 
Množství potřebné energie mimo jiné závisí na rychlosti běhu a samozřejmě i jeho délce. Pochopitelně, že více energie spálí běžec větší a robustnější postavy, který v porovnání s běžcem menšího vzrůstu musí dodávat „palivo“ více svalům.
Energetický výdej a příjem se uvádí v kilojoulech (kJ), ale často se setkáváme i se staršími jednotkami kilokaloriemi (kcal). Orientační přepočet je poměrně jednoduchý – kilokalorie vynásobíme 4,2 a dostaneme kilojouly.


Forma běhu
Energetický výdej 70 kg člověka za hodinu pohybu
jogging
2780 kJ, 670 kcal
kondiční běh
3780 kJ, 910 kcal
výkonnostní běh
4690 kJ, 1130 kcal
závodní běh 5640 kJ, 1360 kcal

Náš cíl pohybu

Vedle formy běhu (viz. tabulka) je z pohledu hospodaření s energií velmi důležitý i cíl běhu. Cíl v tomto případě samozřejmě myslíme obrazně, ve skutečnosti se jedná spíše o důvod či motiv, proč vlastně běháme.

Zatímco pro běžkyni-začátečnici s cílem zbavit se přebytečných kilogramů je z dlouhodobějšího pohledu důležité, aby více energie vydávala než přijímala a její organizmus se tak nacházel v mírném energetickém deficitu (přitom by se ovšem sama neměla cítit bez energie!), pro kondičního nebo výkonnostního běžce je zapotřebí pravý opak.

Tyto dva typické příklady jsou důkazem, že ani z pohledu příjmu energie nelze automaticky všechny běžce „házet do stejného pytle“. Nicméně vedle správné metodiky běhu a za předpokladu dodržování zásad nutričně vyvážené stravy s ohledem ke stanovenému cíli hraje energetická bilance klíčovou úlohu.

Energetická bilance

Efektivní hospodaření s energií je samozřejmě zásadním předpokladem zdraví a kondice každého člověka. Výzkumy u běžné současné populace většinou prokazují nadměrný přísun energie. Ten je pak logicky vzhledem k nedostatečnému pohybovému režimu základem civilizačních chorob jako je obezita, infarkt myokardu, vysoký krevní tlak, cukrovka atd.

Vzhledem k tomu, že energetické nároky běžců jsou vyšší než u nesportujících lidí, lze snadněji při celkové „manipulaci“ s energií chybovat. Právě proto je dobré mít základní představu o své vlastní energetické bilanci. A jak tedy nejlépe určit, zda jsme v energetickém deficitu, nebo jestli se náš výdej energie rovná jejímu příjmu, či zda přijímáme energie příliš mnoho?
Základem stanovení individuální energetické bilance je určení denního příjmu a výdeje energie. Představu o množství přijímané energie si můžeme udělat při sepsání jídelníčku (množství zkonzumované stravy v průběhu dne) se součtem množství a energetických hodnot jeho jednotlivých složek, které bez větších problémů najdeme na internetu. Na druhé straně rovnice stojí množství spotřebované energie.
Spotřebu energie nelze přímo nijak měřit (a to ani laboratorně) a proto se nepřímo určuje podle množství spotřebovaného kyslíku. Nepřímo určují energetický výdej i sportestery nebo běžecké trenažery, a to na základě fyzické aktivity, hmotnosti a pohlaví jedince. Nejjednodušším postupem určení energetického výdeje je podle tabulkových hodnot sečíst výdeje při jednotlivých aktivitách za celý den, např. https://www.fitness2live.com.au/energy-expenditure.
Hospodaření s energií je alfou a omegou snahy každého běžce. Jinak musí s energií zacházet začínající vyznavačka joggingu s cílem shodit nějaké to kilo navíc, jinak špičkový maratónec s nejvyššími výkonnostními ambicemi. Klíčový význam pro všechny bez ohledu k jejich cílům má energetická bilance.
Vedle množství přijímané či vydávané energie hraje v celkovém výsledku důležitou roli i její kvalita, která je dána zastoupením jednotlivých živin jako energetických zdrojů ve stravě (o živinách budeme hovořit v příštích dílech seriálu). Jinými slovy vedle kvantity energie hraje vzhledem k různým běžeckým cílům zásadní roli i její kvalita.

Navazující článek: Zdroje energie pro sportovní výkon - 2. díl

Tento článek vznikl ve spolupráci s běžeckým webovým portálem www.behej.com

 

reklama
publikováno: 09.01.2018   napsal/a: Aleš Tvrzník
reklama