Nadměrné pocení a možnosti léčby

pexels-photo-2282591

Možností léčby nadměrného pocení – hyperhidrózy – je celá řada. Vždy však záleží na příčině problému, který by měl po celé řadě vyšetření a testů odhalit lékař. Cílem každé léčby tohoto onemocnění je snížit produkci potu na přijatelnou úroveň.

 

V případě nadměrného pocení v podpaží (axilách) bez patologické příčiny je nejsnazší použití antiperspirantů v kombinaci s deodoranty.

Jaký je mezi nimi rozdíl?

Deodoranty obsahují antibakteriální látky, které omezují působení bakterií a tím pomáhají předcházet vzniku nepříjemného zápachu vznikajícího rozkladem potu. Antiperspiranty omezují tvorbu potu potními žlázami. Většina antiperspirantů obsahuje soli hliníku, které fungují na principu mechanického uzavření potních žláz.

Tím je velmi významně omezena produkce potu v ošetřené oblasti. Preparáty je nutno zpočátku nanášet opakovaně během 5–7 dnů, dále pak, jen pokud se pocení obnoví. Nevýhodou je časté podráždění pokožky, která bývá zarudlá, svědivá až pálivá, což v některých případech použití limituje.

Nežádoucí účinky léků

Celkově podávané léky, takzvaná anticholinergika, dokáží produkci potu celkově snížit, ale jejich četné a nepříjemné nežádoucí účinky významně limitují jejich terapeutické využití. Jedná se zejména o suchost sliznic, rozmazané vidění, retenci moče a zácpu. V případě nadměrného emočního pocení lze vyzkoušet benzodiazepiny, jejichž hlavní účinek spočívá ve snížení úzkosti. Nebezpečím je vznik závislosti při dlouhodobém použití.

Fyzikální metoda léčby

Další terapeutickou metodou na pomezí mezi konzervativní a invazivní léčbou je iontoforéza. Je to fyzikální metoda, při níž pomocí stejnosměrného proudu procházejí neporušeným povrchem kůže ionizované látky. Používá se většinou čistá voda nebo voda s anticholinergiky (léky na močový měchýř), kde se předpokládá silnější a rychlejší efekt, ale opět hrozí riziko systémových nežádoucích účinků.

Mechanismus účinku iontoforézy není plně znám, ale předpokládá se dočasná blokáda potního vývodu v oblasti vnější vrstvy kůže (stratum corneum). Používá se obvykle proud o napětí 15–30 mA.

Při ošetřování končetiny je nejlépe vložit ji do mělkého umyvadla, zatímco do podpaží se přikládá elektroda omotaná mokrým bavlněným polštářkem. Ošetření lze provádět i doma samostatně, zprvu častěji, a po dosažení požadovaného terapeutického efektu lze přestoupit na udržovací režim.

Dobré výsledky jsou popisovány na dlaních a ploskách nohou, v podpaží je efekt vzhledem k technické náročnosti méně jistý. Ke komplikacím patří mírné zarudnutí až tvorba drobných puchýřů a přechodné brnění. Iontoforéza je kontraindikována u pacientů s kardiostimulátorem, kovovými implantáty a u těhotných.

Injekční aplikace botulotoxinu

Invazivní, účinnou, ale poměrně drahou metodou je injekční aplikace botulotoxinu. Účinek tohoto neurotoxinu spočívá v blokádě přenosu vzruchu na nervovém zakončení, které řídí potní žlázy. Aplikuje se injekčně sérií průměrně kolem 30 vpichů do problematické oblasti. Efekt nastupuje za 48 až 72 hodin a vydrží zpravidla několik měsíců.

V podpaží je při užití této metody tvorba potu omezena na 70–80 %, na dlaních se pohybuje mezi 20–30 %. Komplikace tohoto léčebného postupu jsou obecně přechodné a malé. V místě injekce může vzniknout hematom. Nepříjemná může být slabost malých svalů ruky ztěžující jemné pohyby. V případě tvorby protilátek proti botulotoxinu se účinnost metody snižuje a je třeba zvolit jiný toxin nebo jinou metodu.

Radikální chirurgická léčba

Volba radikální chirurgické léčby je až posledním řešením po selhání konzervativních metod. Jednou z možností je vyříznutí podkožní tkáně podpaží s cílem odstranit přítomné potní žlázy. Odstranění podkoží se provádí kyretou – ostrou lžičkou – po naříznutí kůže. Rozsáhlejším zákrokem je odstranění kůže i podkoží v celém rozsahu. Operační zákroky jsou spojeny s vyšší nemocností a mají vyšší riziko nepříjemných trvalých následků jako vtažení jizvy a omezení hybnosti ramene.

K dlouhodobé zástavě pocení ve větší oblasti lze použít hrudní sympatektomii – přerušení nervových provazců ovlivňujících potní žlázy dlaní a podpaží. Operační zákrok je prováděn endoskopicky, vyžaduje celkovou anestezii a krátkodobou hospitalizaci, ale pacient se obvykle vrací k normální aktivitě během několika málo dnů po operaci.

  • Nejúplnější přehled populárních diet v rubrice: Diety

Fytoterapie

Jak si poradit s nadměrným pocením řešily už babky kořenářky. Výbornou bylinkou, která může pomoci v boji s hyperhidrózou, je šalvěj. Šalvěj lze použít jako nálev – čaj, který lze pít několikrát denně ideálně týden a pak si udělat týdenní přestávku (např. Megafyt šalvějový čaj).

Doporučována je směs s Yzopem lékařským v poměru 1:1. Jednu polévkovou lžíci šalvěje nebo směsi zalijeme 200 ml studené vody, necháme povařit, pak ponecháme 10 minut vyluhovat, přecedíme a pijeme na noc (při nočním pocení) nebo 2–3x denně mezi jídly. V lékárně lze pořídit i tobolky se šalvějí (Liftea šalvěj).

Z bylinek si lze připravit i domácí antiperspirant. Smícháme 1 polévkovou lžíci jablečného octa, 200 ml šalvějového čaje a 10 kapek mátového oleje. Při nadměrném pocení rukou či nohou lze použít koupele ze smrkových výhonků, listu ořešáku, dubovou nebo vrbovou kůru, které mají svíravý adstringentní účinek.

Jinou možností je příprava výluhu přesličky, levandule nebo šalvěje v octu a omývání potivých míst. V boji s nadměrným pocením může pomoci i tradiční čínská medicína a akupunktura nebo např. homeopatie. Je pak na každém zkusit a vybrat si léčbu, která mu vyhovuje.

Zdroj: ENDOCARE