Varixy žil dolních končetin představují onemocnění povrchového žilního systému dolních končetin charakterizované poruchou zpětného toku krve (tzv. žilního návratu) s typickou deformací povrchových žil a dalšími případnými komplikacemi vyplývajícími z porušené funkce žilního systému, jako jsou záněty žil, bércové vředy, žilní trombóza, ekzematózní postižení kůže. Významné jsou přirozeně i estetické projevy takto deformovaných varikózních žil.
Varixy žil dolních končetin jsou velmi častým onemocněním, vyskytují se u zhruba 10 až 20% mužů a 25 až 33% žen. Příčin vzniku a rozvoje varixů žil dolních končetin může být opravdu mnoho, mezi nejvýznamnější patří
1) zvýšení tlaku v žilách dolních končetin v důsledku dlouhého stání (pro správný návrat žilní krve k srdci je nutná tzv. svalová pumpa, laicky řečeno práce svalů dolních končetin, která při dlouhém stání prostě chybí),
2) zvýšení tlaku v žilách dolních končetin v důsledku zvýšení nitrobřišního tlaku. K tomuto jevu dochází fyziologicky v těhotenství, ale samozřejmě i u celé řady onemocnění, jako jsou například chronická zácpa, chronický kašel, obezita, některé nádorové choroby, poruchy krevní srážlivosti způsobující hlubokou žilní trombózu například v pánevních žilách.
3) Mezi rizikové faktory patří ženské pohlavní hormony, estrogeny. Těhotenství (ale i užívání hormonální antikoncepce nebo hormonální substituční léčby) tak představuje riziko pro varixy žil dolních končetin nejen z důvodu zvýšeného nitrobřišního tlaku. Kromě ženského pohlaví je dalším rizikovým faktorem vyšší věk, a to v důsledku stárnutí a snižování pružnosti žilní stěny s přibývajícím věkem, a pak také rodinná zátěž.
Žilní systém dolních končetin je velmi důmyslný a skládá se z povrchových žil a z hlubokého žilního systému, které spolu vzájemně komunikují. Aby byl usnadněn správný tok krve, jsou žíly vybaveny chlopněmi umožňující tok krve pouze jedním směrem. Dojde-li však k poruše funkce tohoto chlopenního systému, vázne návrat žilní krve a vznikají předpoklady pro vznik varixů.
Klinické projevy varikózního onemocnění žil dolních končetin zahrnují celou škálu příznaků, někteří lidé mohou být i zcela bezpříznakoví. Nejčastějšími problémy jsou bolesti, svědění, otoky, únava nebo zarudnutí nohou, obvykle v oblasti ležící v povodí postižené žíly, která bývá rozšířená, prodloužená, často zkroucená a vystupující. Tyto symptomy se obvykle zhoršují s přibývajícím dnem, většinou však subjektivní vnímaní těchto projevů nesouvisí se závažností postižení žil.
Diagnóza většinou nedělá větší problém, někdy přistupujeme k ultrazvukovému vyšetření žilního systému dolních končetin (Dopplerovská ultrasonografie), v komplikovanějších případech i k sofistikovanějším vyšetřením.
Léčba spočívá v konzervativních a invazivních přístupech. Základem konzervativní léčby jsou režimová opatření založená na vyloučení dlouhodobého stání a naopak zvyšování funkce svalové pumpy vhodnými sportovními aktivitami. V době odpočinku pak zvedání dolních končetin za účelem zlepšování žilního návratu, za velmi významné je nutné považovat snižování tělesné hmotnosti u nemocných s nadváhou či obezitou. Dalším důležitým léčebným opatřením jsou pak kompresívní punčochy, zejména u nemocných s tzv. ortostatickou venostázou – tedy u těch, kteří musí dlouho stát např. v práci, nebo kteří mají sedavé zaměstnání. Medikamentózní léčba má svá omezení, většinou se podávají látky s předpokládaným účinkem na zvyšování cévního napětí (tzv. venotonika), jejich účinek je však omezený. Podobně ani diuretika (močopudné látky zvyšující vylučování tekutin z těla) nemají v léčbě chronické žilní nedostatečnosti a varixů žil dolních končetin větší význam.
Invazivní léčebné postupy zahrnují léčbu laserem, tzv. skleroterapii (uzavření žíly injekčně podanou látkou – povrchové žíly na rozdíl od hlubokých mohou být zcela vyřazeny z funkce, aniž by došlo k výraznějšímu omezení žilního návratu), nebo chirurgické výkony.
Varikózní onemocnění žil dolních končetin je většinou léčeno v součinnosti kožního lékaře (dermatologa), angiologa (specialisty na cévní systém), eventuálně cévního chirurga. Existují i specializovaná centra poskytující komplexní léčbu pro tyto nemocné.