Démon alkohol

Alkohol nás provází od kolébky do hrobu. Od chvíle, kdy šťastný otec oslaví s příbuzenstvem naše narození, až ke chvíli, kdy pozůstalí zapíjejí náš konec. Můžeme jej mít v podezření, že byl také příčinou tohoto konce, zvláště, pokud jsme zemřeli na jaterní cirhózu.

Mnohokrát sklenka jiskřivého červeného vína napomohla ke sblížení nesmělých milenců. Ještě častěji však alkohol pokazil radost z milování; ostatně 28% chronických pijáků jsou impotenti. Dokonce i vyléčený a fyzicky zachovalý alkoholik to nemá s ženami lehké – nese pečeť méněcenného člověka poznamenaného chlastem. Proto mu moudrá a vždy spravedlivá příroda nadělí o několik let starší, ošklivou bezzubou, ale hubatou družku, před kterou po nějakém čase začne prchat do hospody.

Alkohol přinesl mnohá osvícení ducha

Odtud i jeho arabský název, který převzali Evropané. Al-kohol totiž znamená „Duch světla“. Baudelaire psal své květy zla pod vlivem absintu. Musorgskij komponoval po vypití neuvěřitelného množství vína. Baudelaire však zemřel 46 letý v pařížském chorobinci jako psychiatrický a neurologický pacient, Musorgskij se upil ve svých 42 letech.

• Navštivte rubriku: Výživa ve sportu

Tichá hrůza vanoucí z povídek A. E. Poea – to jsou pocity pijáka tvrdého alkoholu, který se probouzí do ticha noci. Další slavný piják destilátů Jack London vydal o své alkoholické dráze dokonce autobiografický román nazvaný stejně jako název tohoto článku, a podobně jako Poe se dožil pouhých čtyřiceti let. Přesně téhož věku dosáhl také náš světově proslulý spisovatel Jaroslav Hašek, o kterém je známe, že pil všechny druhy alkoholických nápojů.

V tomto ponurém výčtu setkávání alkoholu s tvořivým lidským duchem bychom mohli ještě dlouho pokračovat. Ale, dodejme že mnohokrát zasáhl alkohol již do začátku umělecké dráhy a zabil mnoho talentů, které se teprve začaly rozvíjet.

• Přečtěte si: Aerobní cvičení, co bychom měli vědět

Naše úvaha se týkala géniů, ale s obyčejnými lidmi je to docela podobné. I nám občas alkohol přinese jiskru nápadu, rozveselení a uvolnění v rámci oslav nějakého životního jubilea – zvláště, když to není jubileum naše. Ale zároveň i my začneme platit krutou daň, když se alkohol stane každodenním společníkem se stále náročnějšími návštěvami.

Alkohol působí jako oheň

– je to dobrý sluha, ale zlý pán a nechává se i jako sluha draze odměňovat.  Máme tedy nastoupit cestu striktního omezování příležitostí kontaktů občana s alkoholem? To je cesta pochybná a všechny státy, které se ji pokusily nastoupit museli nakonec konstatovat vzrůst počtu lidí závislých na alkoholu. V bývalém SSSR se v roce 1984 léčilo 1 574 obyvatel na každých 100 000  s diagnózou alkoholismus a toxikomanie. Tři roky po zavedení přísných protialkoholních opatření, v roce 1988, dosáhl počet léčených 1 620 na 100 000 obyvatel.  Stát ročně ztrácel 49 miliard rublů na snížení příjmu z prodeje alkoholických nápojů, zato však bohatli výrobci a prodejci samohonky.

• Navštivte rubriku: Zdraví a pohyb

Znovu se tedy ukázalo, že s člověkem není možno jednat jako s objektem, ale jako se subjektem, který má svobodnou vůli. Nemůžeme mu zakázat svobodné rozhodnutí ve vztahu k alkoholu, ale pokusíme se jej ovlivnit odbornou poradou. Tragické je, že tato porada přichází většinou pozdě, ve chvíli, kdy mechanizmus alkoholického vývoje již ochromil mechanizmy volního jednání.

Zdroj: Umění žít; P. Havránek, K. Koubek, Z. Štěpánek