Jak moc je opravdu škodlivý alkohol?

Je obecně známo, že pití alkoholu v malém množství má ochranné účinky na zdraví člověka, zejména brání nemocím srdce a cév. Není to jen alkohol, který má sám o sobě významné účinky na lidský organismus (např. zvyšuje hladiny ¨hodného¨ HDL cholesterolu v krvi, působí protizánětlivě, apod.). V alkoholických nápojích jsou obsaženy i jiné látky, které působí prospěšně na lidské zdraví. Mezi ně patří například resveratrol (hojně obsažený v červeném víně), který řadíme mezi tzv. fytoestrogeny, nachází se zde i další antioxidačně působící látky.

Jako zdravá konzumace alkoholu se přijímá v současnosti 20-30 g alkoholu denně, což odpovídá zhruba 1 skleničce destilátu, 1 pivu nebo 2 deci vína. Příjem alkoholu v těchto dávkách opravdu snižuje výskyt nemocí srdce, ale i mozkových mrtvic, vysokého krevního tlaku, nebo i cukrovky. Nicméně je nutné na tomto místě připomenout, že česká populace s alkoholem vůbec nešetří a pokud je příjem alkoholu překračován, veškeré jeho ochranné účinky se ztrácí. Naopak, dochází k značnému navýšení zdravotních rizik. Mnoho lidí poškozujících své zdraví alkoholem přitom běžně používá argument o prospěšnosti konzumace alkoholu, data o spotřebě alkoholu v České republice jsou však neúprosná.

Česká republika se skutečně každoročně umísťuje na prvních místech ve spotřebě alkoholu na jednoho obyvatele. Podle zprávy Světové zdravotnické organizace z roku 2003 zkonzumují Češi za rok neuvěřitelných 16 litrů čistého alkoholu na osobu ve věku nad 15 let. Před námi je už jen Lucembursko. Podle téže zprávy 26% mužů a 13% žen holduje alkoholu způsobem, který je pro zdraví vysloveně nebezpečný.

Nadměrný příjem alkoholu poškozuje játra (cirhóza jater), slinivku břišní (chronický zánět tohoto orgánu), vede ke zvýšenému riziku poškození mozku, ale i třeba některých nádorových onemocnění. Kupříkladu pijáci alkoholu mají až o 60% vyšší riziko rozvoje rakoviny jícnu, hlavy a krku než jedinci, kteří nepijí. Podobný vztah však platí i pro na první pohled nesouvisející nádorová onemocnění, jako je například pro rakovina prsu.

Málokdo si však uvědomuje, že alkohol ovlivňuje i rozvoj obezity, cukrovky, či vysokého krevního tlaku. Konzumace alkoholu totiž představuje pro organismus značnou energetickou zátěž. Alkohol je velmi energeticky bohatý, jeden gram alkoholu obsahuje téměř 30 kJ energie, tedy mnohem více než sacharidy či bílkoviny. Tato energie se při nadměrném příjmu alkoholu snadno ukládá ve formě tukové tkáně. Existuje přímý vztah mezi hodnotou body mass indexu (či obezitou) a množstvím pravidelně konzumovaného alkoholu.

U osob pijících v průměru 2 piva denně představuje příjem takto získané energie 12% z celkového energetického příjmu, u osob pijících více je toto procento přirozeně mnohem vyšší. A obezita úzce souvisí s výše uvedenými nemocemi. Nadměrný příjem alkoholu vede navíc k poškozování jater a ke zvýšení jaterních testů (aktivit jaterních enzymů signalizujících poškození jater), které je rizikovým faktorem pro rozvoj cukrovky, vysokého krevního tlaku a chorob srdce a cév. Přitom zvýšené jaterní testy má v USA až 10-20% ¨zdravé¨ populace. V České republice jsme na tom nepochybně hůře, ačkoli podrobná epidemiologická data k dispozici nemáme.

Tato fakta stojí minimálně za zamyšlení, obzvláště když si uvědomíme, že velké pivo stojí v mnohé restauraci méně než sodovka. V tomto ohledu je nezbytné připomenout chybějící úlohu společnosti, která požívání alkoholu nejen toleruje, ale často  dokonce glorifikuje (viz například více než pozitivní vztah některých politiků k alkoholu, chlubení se českým pivem, potažmo jeho spotřebou, apod.).