Poškození jater ztukovatěním (steatózou) spolu se zánětlivým postižením (tzv. steatohepatitida) patří mezi časté komplikace cukrovky 2. typu, obzvláště u pacientů obézních manifestujících se tzv. metabolickým syndromem.
Podle posledních poznatků se na rozvoji cukrovky podílejí významným způsobem i hormony vznikající v zažívacím traktu, které označujeme názvem inkretiny a které stimulují tvorbu inzulínu ve slinivce břišní. Mezi takové hormony patří například hormon označovaný zkratkou GLP-1 (z anglického glucagon-like peptide, tedy glukagonu podobný peptid). Dokonce již máme k dispozici i léky, které stimulují tvorbu GLP-1 (tzv. incretinová mimetika, nebo agonisté receptoru pro GLP-1), nebo které zabraňují jeho odbourávání (tzv. incretinové enhancery, například inhibitory enzymu dipeptidylpeptidázy (DPP-4). Existují dokonce i látky tělu vlastní, které stimulují tvorbu GLP-1 a mohly by hrát roli v prevenci cukrovky. Mezi takové látky patří překvapivě i žlučové kyseliny, které známe zejména pro jejich funkci v trávení tuků.
Podle nejnovějších lékařských výzkumů prezentovaných tento měsíc na Výroční konferenci Americké společnosti pro studium jater (AASLD) v Bostonu je léčba agonisty GLP-1 spojena se zlepšením jaterních testů i jaterní steatózy, a to jak na experimentálním zvířecím modelu, tak také v humánní studii na pacientech s cukrovkou.
Je velmi pravděpodobné, že tento způsob léčby bude v blízké budoucnosti nabývat dále na významu a mohl by výrazně rozšířit spektrum léčebných možností pro terapii cukrovky a jejích komplikací.
0 příspěvků
Článek zatím nikdo nekomentoval.