Ostropestřec pochází ze Středomoří, vyskytuje se běžně v Evropě. Od dob Ježíše Krista se ostropestřec kvůli své trnitosti spojuje s historií ukřižování. Nazývá se proto Kristova koruna, ale pro bílé pruhy na listech také mariánský bodlák. Užívá se již více než 2000 let, nejčastěji pro nemoci jater a žlučníku.
Poprvé se o ostropestřci zmiňuje Theoprastus (4. století př.n.l.), ve své Materia Medica jej uvádí i řecký botanik a chirurg ve službách císaře Nerona Pedanius Dioscorides (40-90 n.l.), který doporučoval čaj ze semen ostropestřce proti hadímu uštknutí. Plinius Starší (23-79) uvádí ve svých knihách, že směs medu a šťávy z ostropestřce pomáhá odtoku žluči (hovoříme o tzv. choleretických účincích). Ostropestřec se pak pravidelně objevuje i v lékařských herbářích publikovaných v průběhu středověku.
Jinými názvy pro ostropestřec mariánský jsou mléčný bodlák, středozemní mléčný bodlák, býčí, hojivý, svatý nebo královský bodlák, bodlák svaté Marie, Cardum marianum L., Fructus Silybi mariae, mariana mariana, hadí mléko nebo divoký artičok.
Latinský název zní Silybum marianum Gaertneri patřící do rodu Asteracae.
Chemický název je značně komplikovaný: (2R,3R)-3,5,7-trihydroxy-2-[(2R,3R)-3-(4-hydroxy-3-methoxyfenyl)-2-(hydroxymetyl)-2,3-dihydrobenzo[b][1,4]dioxin-6-yl)chroman-4-on.
Sumární chemický vzorec: C25H22O10
Molekulová váha: 482,44 g/mol
Zdroje informací: PDR (Physician Desk Reference) for Herbal Medicine, 4. vydání, Thomson Healthcare 2007 Review of the quality of evidence on the use of Milk Thistle from MayoClinic.com Odborné články publikované na medicínském serveru PubMed
0 příspěvků
Článek zatím nikdo nekomentoval.