Není sporu o tom, že zdraví je v obecné rovině vnímáno opravdu jako největší cennost, jejíž hodnota s přibývajícím věkem nabývá na hodnotě. Ke svému zdraví se však chováme macešsky a výše jmenovanou starou pravdu většinou objevíme, až v době, kdy se nemoc objeví. Slova jako prevence, či zdravý životní styl jsou pro mnohé z nás, ale i pro představitele politických stran určujících v konečném důsledku zdravotní politiku státu, jen hesly, které zdravé lidi příliš nezajímají. Koneckonců, za zdraví nejsme ochotni platit ani symbolické poplatky, které se stávají politickými tématy v boji o potenciální voliče. Podle zprávy Světové zdravotnické organizace za rok 2009 (WHO, The European Health Report 2009) přitom na svoje zdraví vynakládáme ze své kapsy (mimo toho, co je kryto zdravotním pojištěním), pouze 11% z celkových nákladů na zdravotní péči. V tomto ohledu jsme na úplné špici v Evropě, země jako Slovensko či Polsko vydávají více než dvojnásobek, u zemí jako jsou Švýcarsko, Izrael nebo Řecko je tento parametr třikrát vyšší.
Zarážející je jistě také fakt, že na prevenci nemocí vynakládáme v České republice pouhý zlomek celkových nákladů na zdravotní péči a většina prostředků spolyká léčba nemocí a jejich komplikací. Přitom podle výše uváděné zprávy WHO je třetina nemocí v evropském regionu důsledkem znečištění životního prostředí. Celých 60% všech nemocí je pak způsobeno sedmi rizikovými faktory, které se navzájem negativně ovlivňují, a které lze velmi dobře ovlivnit preventivními opatřeními. Jedná se o nadváhu a obezitu, kouření, nadměrný příjem alkoholu, nezdravé dietní návyky, vysoký cholesterol v krvi, vysoký krevní tlak a nedostatek pohybu.
K odhadu, jak by mohla preventivní opatření ovlivnit zdraví populace, ale i výši nákladů na zdravotní péči, se používají reálná epidemiologická data spolu se sofistikovanými statistickými nástroji. Kupříkladu na základě rozsáhlé epidemiologické práce publikované před týdnem v prestižním odborném časopise New England Journal of Medicine zaměřené na prevenci kardiovaskulárních nemocí, bylo odhadnuto, že snížení příjmu soli o 3 g za den by vedlo ve Spojených státech ke snížení výskytu kardiovaskulárních nemocí o 146000 (skeptický odhad) až 285000 (optimistický odhad) nových případů a ke snížení počtu úmrtí o 44000 až 92000 případů. Na této populaci, čítající přibližně 300 miliónů osob, by se výše uvedeným opatřením získalo 300000 let kvalitního života a ušetřilo zhruba 10-24 miliard amerických dolarů. Kvantitativně velmi podobný zdravotní i socioekonomický dopad by v americkém modelu mělo například i snížení počtu kuřáků na polovinu, nebo snížení hodnoty body mass indexu u obézních lidí o 5%.
Je zřejmé, že masivní osvěta a preventivní opatření ovlivňující výše uváděné rizikové faktory by jednoznačně vedly k lepšímu zdravotnímu stavu populace a současně ke značným úsporám ve zdravotnictví. Protože činnost společnosti v tomto ohledu značně pokulhává, je nutné, abychom se o své zdraví zajímali aktivně sami - což zatím bohužel také neděláme.
0 příspěvků
Článek zatím nikdo nekomentoval.