Sójové boby - mohou nahradit maso?
Popularita sójových potravin roste v celé populaci a stávají se běžnou součástí jídelníčků. Lidé je konzumují z různých důvodů – jako náhradu mléka a mléčných výrobků kvůli zdravotním důvodům, jako náhradu masa a masných výrobků kvůli etickým důvodům nebo pouze pro zpestření jídelníčku.
Sójové výrobky jsou považovány za vhodnou alternativu živočišných potravin. Důvodem je nejen vysoký obsah kvalitních bílkovin, ale také příznivější složení tuku. Na rozdíl od potravin živočišného původu totiž neobsahují cholesterol ani vysoké množství nasycených MK, namísto toho mají dostatek vlákniny a polynenasycených MK. Ze všech zástupců luštěnin obsahují sójové boby nejméně sacharidů, avšak stejně jako ostatní luštěniny obsahují nestravitelné oligosacharidy, které můžou způsobovat plynatost.
Z minerálních látek je v sójových bobech nejvíce zastoupen draslík, fosfor, hořčík a sodík; ze stopových prvků železo, měď a zinek. Obecně platí, že biologická dostupnost minerálních látek u potravin rostlinného původu je nižší než u potravin živočišného původu. To je dáno přítomností antinutričních látek, především kyseliny fytové, která snižuje využitelnost živin. Vhodným způsobem přípravy sójových bobů jako je klíčení, namáčení nebo kvašení, lze však množství těchto látek snížit.
Nedostatkem sójových bobů a zároveň sójových nápojů je nízký obsah vápníku a jeho využitelnost. Vápník je potřebný pro udržení normálního stavu kostí zubů a činnosti svalů. Sójové nápoje představují výbornou alternativu kravského mléka pro lidi trpící nesnášenlivostí mléčného cukru, neboť neobsahují laktózu.
Sójový nápoj obsahuje 200 mg vápníku / l, kravské mléko 1200 mg/l, proto jsou kravské mléko a mléčné výrobky doporučovány jako jeho optimální zdroj. Sójové boby obsahují vysoké množství vitaminu E, který přispívá k ochraně buněk před oxidačním stresem. Obsah vitaminu C je nulový, nicméně naklíčením sójových bobů jej lze zvýšit.
Další složkou, jakožto typickou součástí luštěnin, jsou purinové látky, jejichž konzumaci je třeba omezit u jedinců trpící dnou a u lidí s vyšším rizikem vzniku kalcium-oxalátových ledvinových kamenů vzhledem k vysokému obsahu oxalátů. V sójových bobech se nachází také goitrogenní látky, které způsobují nedostatečnou syntézu hormonů štítné žlázy, což se projeví snížením její funkce a viditelným zduřením. Jelikož tyto látky jsou termolabilní povahy, lze jejich negativní účinky snížit tepelnou úpravou.
Sójové boby strhávají pozornost nejenom z hlediska nutričního, ale také kvůli obsahu isoflavonů, jejichž vliv na zdraví člověka bývá častým předmětem diskusí. Isoflavony jsou látky, které se svou chemickou strukturou a biologickou aktivitou podobají ženským pohlavním hormonům (estrogeny), proto se jim také říká fytoestrogeny. Díky této podobnosti mají isoflavony s estrogenem obdobné účinky, čehož lze využít v období menopauzy, kdy produkce ženských pohlavních hormonů ve vaječnících klesá.
Snížená hladina estrogenu se projevuje nespavostí, nadměrným pocením, bolestí hlavy, podrážděností, depresemi a návaly horka. Isoflavony tyto nepříjemné projevy zmírňují. V období menopauzy také snižují riziko vzniku osteoporózy, pozitivně ovlivňují učení, vizuální paměť a působí v prevenci Alzheimerovy choroby.
Podle klinických studií isoflavony zlepšují funkci cévního endotelu, tuhost tepen a jejich schopnost roztažení, čímž usnadňují tok krve, snižují hladinu krevních triglyceridů a LDL-cholesterolu, a chrání tak před rizikem vzniku aterosklerózy. Mají také silné antioxidační účinky srovnatelné s vitaminem E. Je-li hladina estrogenů vysoká (před menopauzou), působí isoflavony naopak jako antiestrogeny, čímž chrání před rizikem vzniku karcinomu prsu.
Častou otázkou veřejnosti také bývá „Jak působí isoflavony na muže?“. Výsledky jednotlivých studií mnohdy nebývají jednoznačné, nicméně poslední metaanalýza všech klinických studií dospěla k závěru, že konzumace sójových bobů nijak neovlivňuje reprodukční vlastnosti mužů.
Sójové boby nejsou součástí jídelníčku pouze dospělých, ale také dětí, a dokonce i těch nejmenších. Sójová kojenecká výživa splňuje veškeré požadavky pro výživu v kojeneckém období, je určena pro kojence s alergií na bílkovinu kravského mléka, s nesnášenlivostí laktózy nebo galaktosemií.
Je užívána již několik desítek let a dosud nebyly hlášeny žádné negativní účinky isoflavonů na zdraví dětí. Sójové boby jsou však považovány za jedny z nejčastějších alergenních potravin, a alergie na sójové boby se nejčastěji vyskytuje právě u kojenců a malých dětí, kteří jsou vystaveni sójové kojenecké výživě. Výskyt v Evropě se udává kolem 2 %, u dospělých je nižší, neboť alergie vyhasíná již v dětském věku.
Obavy ze sójových bobů, zejména z hlediska isoflavonů, jsou založené především na zvířecích studiích, zatímco lidský výzkum potvrdil jejich bezpečnost. Asijská populace, jejíž strava je obzvláště bohatá na sójové výrobky, je známá nižším výskytem chronických onemocnění, jako jsou kardiovaskulární a nádorové onemocnění prsu a prostaty a u žen mírnějšími projevy menopauzy a osteoporózy v porovnání se západní společností. Konzumace sójových potravin může být přínosné pro naše zdraví a zároveň minimalizovat možné nepříznivé účinky vysokoenergetické stravy současné doby.
Objednejte se do poradny Sportvital
