Význam hliníku:
Hliník řadíme mezi toxické stopové prvky. Jeho fyziologický význam, pokud existuje, zůstává nejasný. Na rozdíl od jiných stopových prvků nenastává u hliníku deficit, obáváme se spíše jeho nadbytku. Ačkoli se hliník vyskytuje celkem hojně v půdě, byl po dlouhou dobu ve formě, z které se neuvolňoval a nevstupoval tedy do potravinového řetězce. Toto se ovšem změnilo s objevením se kyselých dešťů, které zvyšují rozpustnost hliníkových solí. Člověk přijímá hliník i například konzumací potravin balených do obalů obsahujících hliník, nebo používáním hliníkových příborů či nádobí. Hliník navíc v zažívacím traktu snižuje vstřebávání jiných stopových prvků.
Zdroje hliníku:
Průměrný denní příjem hliníku se odhaduje na 10 mg. Lidé užívající antacida s obsahem hliníku (léky snižující kyselost žaludečních šťáv) mívají až dvojnásobně zvýšený přísun hliníku. Problémem také bývá zvýšený příjem hliníku u dialýzovaných nemocných.
Příznaky nedostatku hliníku:
Příznaky nedostatku hliníku nejsou známé.
Toxické účinky hliníku:
U profesionálně exponovaných lidí může hliník způsobit poškození plic (tzv. aluminiózu). Existuje i vazba na průduškové astma, výjimečně bylo popsáno i poškození mozku. Hliník může také poškozovat krvetvorbu a vést k chudokrevnosti (anémii). Za zmínku rozhodně stojí, že hliník je obviňován i z podílu na rozvoji Alzheimerovy nemoci (tzv. presenilní demence).
