Mezi lidmi je velmi rozšířený mýtus, že chtějí li se zbavit nadbytečných kil, neměli by jíst, a to čím méně, tím lépe. Při hladovění organizmus musí sáhnout do spižírny, k zásobám. V našem těle máme jen velmi omezené zásobní sacharidy. V játrech a svalech je malé množství živočišného škrobu, glykogenu. Ten stačíme spotřebovat během krátké doby (cca. 90 minut), trénovaným maratoncům nevydrží na celou trať. Po spotřebování malého množství zásobního glykogenu začne organizmus sahat na hlouběji ukryté zásoby – do tukové tkáně, ale i do bílkovinných rezerv.
Že může být hladovka velice nebezpečná z hlediska metabolizmu, to je všeobecně známo. Jak vypadá příroda, když jsme ji dosud jen drancovali, to víme také. Vidíme bohužel i úmrtí lidí hladovějících na protest z politických důvodů. Naši dědečkové byli lépe adaptováni na hladovění hospodářskou situací a náboženskými půsty, jedince naší generace zlomí podstatně kratší hladovka, než dříve častých padesát dní. Hladovějící organizmus totiž spaluje sice na prvním místě mastné kyseliny, z tukové tkáně, stejně žádostivě sahá ale i po jiném zdroji energie, kterým jsou tělesné bílkoviny.
Bílkoviny jsou příliš drahé palivo. Jsou nezbytné jako stavební prvky pro konstrukci organizmu. Získávat z nich energii, to je jako spálit lešení pod krovem, který ještě není zaklenut. Stavba se zhroutí, při hladovém odbourávání bílkovin dochází nejen k úbytku svalů, ale i důležitých stavebních bílkovin vnitřních orgánů, mohou vzniknout smrtelné komplikace. Víme ale, že aktivní činnost může být dobrým prostředkem proti atrofii a zániku. Ve společnosti to neplatí vždy, o bílkovinách pracujících svalů se to ale říci dá.
Cvičení není jen prostředkem ke spotřebování energie. Opakovaná činnost chrání a ošetřuje naše svaly, zlepšuje se koordinace jejich funkcí. Zkrátka jedno bez druhého nefunguje. Sama dieta nestačí ke zlomení nadváhy, hladovka bez pohybu může být nebezpečná.
O pohybu víme, že dokáže oddálit projevy stárnutí, je-li správně dávkován. Pohyb také dokáže zabránit nepříznivým metabolickým adaptacím při redukční dietě. Při stabilizované dietě může dojít ke snížení funkce štítné žlázy. Pohyb dokáže zabránit nepříznivému snižování aktivních hormonů štítnice. Dokáže zabránit zbytečné přeměně svalů na prázdnou energii. Pravidelným cvičením se zlepšuje svalová výkonnost a souhra.
Pohyb jako velký hodinář, promazává stále kolečka našich vnitřních mechanizmů, aby vše lépe fungovalo.
Když postupujeme rozumně, můžeme z cvičení udělat záležitost příjemnou, radostnou. Začneme cvičení potřebovat.
Pocit svěžesti nás povede od plného talíře k dalšímu sportování. Pohyb je prostě ideální doplněk redukční diety.
Zdroj: Umění žít; P. Havránek, K. Koubek, Z. Štěpánek
0 příspěvků
Článek zatím nikdo nekomentoval.