Komplexní sacharidy neboli škroby či komplexní polysacharidy jsou molekuly tvořené mnoha cukernými jednotkami spojenými k sobě chemickými vazbami. Tento fakt je důvodem, proč tyto cukry jsou tráveny v zažívacím traktu člověka pomaleji, dostávají se do krevního řečiště pomaleji a nedochází k prudkému nárůstu hladin cukru v krvi, jako tomu je u jednoduchých cukrů (mají tedy nízký glykemický index). Tyto komplexní sacharidy jsou také hlavním zdrojem glukózy (krevního cukru) v organismu.A v kterých potravinách tyto komplexní sacharidy najdeme? Zejména v chlebu, těstovinách, bramborách, luštěninách, rýži a v ovoci.
Vláknina
Mnoho komplexních sacharidů, patřících do skupiny označované jako vláknina, nemůže být v zažívacím traktu člověka natrávena a tedy využita jako zdroj energie. Nicméně i přesto má vláknina neobyčejně velký význam pro zdraví člověka.
Tyto komplexní sacharidy se také někdy nazývají neškrobové polysacharidy. Patří sem celulóza, hemicelulóza, pektin, lignin a některé další polysacharidy. Vlákninu dělíme podle její rozpustnosti v trávicím ústrojí na vlákninu rozpustnou a na vlákninu nerozpustnou. Rozpustná vláknina má schopnost vázat vodu a navozuje tedy větší pocit sytosti. Typickým příkladem rozpustné vlákniny je pektin a psyllium, mezi vlákninu nerozpustnou patří například celulóza a lignin.
Proč je vláknina tak důležitá?
Vláknina je důležitá pro správnou funkci zažívacího traktu, zejména střev. Jak již bylo zmíněno, váže vláknina na sebe ve střevě značné množství vody, působí příznivě na střevní motilitu a peristaltiku (zjednodušeně pohyblivost střev) s pozitivním efektem na posouvání střevního obsahu. Tím brání rozvoji celé řady nemocí trávicího traktu jako je například zácpa, hemeroidy, tzv. divertikulóza či rakovina tlustého střeva.
Vláknina navíc zpomaluje vstřebávání jednoduchých cukrů ze střeva, čímž zabraňuje nežádoucím výkyvům v hladinách krevní glukózy a inzulínu (viz výše). Dále ve střevě váže cholesterol, mastné kyseliny, ale i žlučové kyseliny, čímž snižuje hladiny cholesterolu a triglyceridů v krvi a pomáhá tak zabraňovat nemocím srdce a cév ještě dalším způsobem. Popsán byl také vztah mezi příjmem vlákniny a arteriální hypertenzí, stejně tak jako obezitou.
Nezanedbatelnou vlastností vlákniny v dietě je její schopnost vyvolat pocit plnosti a nasycení a snižuje tak chuť k jídlu, což je zřejmě nejpalčivější problém všech lidí snažících se zhubnout. Z tohoto pohledu je tedy vhodnější vláknina rozpustná. Navíc potraviny obsahující vysoké množství vlákniny mají typicky nízký obsah tuků, zejména nasycených mastných kyselin a cholesterolu.
Všechny tyto vlastnosti se promítají do skutečnosti, že lidé s vyšším příjmem vlákniny mají nižší úmrtnost na nemoci srdce a cév a celkově žijí déle. To je mimochodem podobné jako u vegetariánů, kteří mají také nižší výskyt a riziko kardiovaskulárních nemocí, částečně i v důsledku vyššího příjmu vlákniny, i když zde se uplatňuje i celá řada dalších vlivů. Ochranné účinky vlákniny na nemoci srdce a cév jsou skutečně nezanedbatelné, jak dokladuje 12-tileté pozorování téměř 100 mužů a žen ve věku 50 až 79 let. Zvýšení příjmu vlákniny o 6 gramů denně vedlo u těchto jedinců k 25% snížení úmrtnosti na nemoci srdce.
0 příspěvků
Článek zatím nikdo nekomentoval.