Stopové prvky hrají velmi důležitou úlohu v metabolismu (látkové výměně) celé řady jednotlivých živin. Jsou nedílnou součástí mnoha enzymových systémů. Jejich nedostatek v potravě se pak projevuje poruchou funkce metabolismu těchto látek. Stopové prvky hrají také velmi důležitou roli v obraně před tzv. oxidačním stresem, při kterém vznikají v organismu v nadměrné míře tzv. volné kyslíkové radikály. Nejdůležitějšími stopovými prvky uplatňující se v této úloze jsou mangan, měď a zinek.Z klinického pohledu rozeznáváme dva typy deficitu:
- Typ I, při kterém dochází k poklesu koncentrace stopového prvku v organismu vedoucímu k defektu specifických metabolických drah. Tento typ deficitu je typický pro nedostatečný příjem železa jodu, mědi nebo selenu, existují však velké rozdíly v době nezbytné pro manifestaci nedostatku stopového prvku – týdny pro železo, měsíce pro měď, měsíce až roky pro selen.
- Typ II, při kterém známky nedostatku stopového prvku přicházejí plíživě a klinické známky nejsou příliš specifické a tedy se i velmi špatně odhalují. Typickým příkladem je nedostatek zinku nebo chrómu.
Základním diagnostickým postupem při podezření na nedostatek stopového prvku je jeho vyšetření v biologickém materiálu, nejčastěji v krevním séru.
0 příspěvků
Článek zatím nikdo nekomentoval.