Význam hliníku:
Hliník řadíme mezi toxické stopové prvky. Jeho fyziologický význam, pokud existuje, zůstává nejasný. Na rozdíl od jiných stopových prvků nenastává u hliníku deficit, obáváme se spíše jeho nadbytku. Ačkoli se hliník vyskytuje celkem hojně v půdě, byl po dlouhou dobu ve formě, z které se neuvolňoval a nevstupoval tedy do potravinového řetězce. Toto se ovšem změnilo s objevením se kyselých dešťů, které zvyšují rozpustnost hliníkových solí. Člověk přijímá hliník i například konzumací potravin balených do obalů obsahujících hliník, nebo používáním hliníkových příborů či nádobí. Hliník navíc v zažívacím traktu snižuje vstřebávání jiných stopových prvků.
Zdroje hliníku:
Průměrný denní příjem hliníku se odhaduje na 10 mg. Lidé užívající antacida s obsahem hliníku (léky snižující kyselost žaludečních šťáv) mívají až dvojnásobně zvýšený přísun hliníku. Problémem také bývá zvýšený příjem hliníku u dialýzovaných nemocných.
Příznaky nedostatku hliníku:
Příznaky nedostatku hliníku nejsou známé.
Toxické účinky hliníku:
U profesionálně exponovaných lidí může hliník způsobit poškození plic (tzv. aluminiózu). Existuje i vazba na průduškové astma, výjimečně bylo popsáno i poškození mozku. Hliník může také poškozovat krvetvorbu a vést k chudokrevnosti (anémii). Za zmínku rozhodně stojí, že hliník je obviňován i z podílu na rozvoji Alzheimerovy nemoci (tzv. presenilní demence).
1 příspěvek, poslední 15.12.2011
Hydroxid hlinitý a fosforečnan hlinitý jsou součástí četných očkovacích látek.Přestože jsou údajně nerozpustné ve vodě,nabízí se otázka ,jak reagují s jinými prvky ,sloučeninami a ostatními látkami obsaženými v lidské krvi a tkáni/kyslík, železo,kysličník uhličitý,enzymy /a jak se projevuje jejich elektrovodivost/.Argument, že jsou nerozpustné ve vodě , a proto neškodné,rozhodně není přijatelný.Dále vzniká otázka , zda a za jakých okolností /chemických reakcí/ může být hliník z těchto stabilních sloučenin vytěsňován jinými prvky a tak uvolňován do metabolismu.