Druhou skupinu důkazů, že kyselost vnitřního prostředí lze dietně ovlivnit, představuje několik desítek prací, v kterých byl zkoumán účinek látek ovlivňujících nárazníkové systémy v krvi s cílem zabránit acidóze® u sportovců. Ačkoli výsledky těchto studií nejsou úplně jednoznačné, ukazuje se, že podání bikarbonátu® zlepšuje výkonnost o několik procent, což například ve světové atletice může znamenat posun na medailová umístění. Takto alespoň vyzněla práce publikovaná již v roce 1983 provedená na běžcích na 800 m, kterým byl podáván před závodem bikarbonát v dávce 0,3 g/kg váhy. Tito běžci měli o 2% lepší osobní výkony v porovnání s běžci, kteří dostali pouze placebo. Ačkoli se obyčejně uvádí, že použití bikarbonátu je vhodné pro výkony trvající do 10 minut, existují i práce prokazující pozitivní účinky při déletrvající fyzické zátěži, ať už se jednalo o běh, plavání, nebo cyklistiku. To, že podávání bikarbonátu před fyzickým výkonem vede ke zlepšení, dokazuje i práce provedená na závodních chrtech (kteří mají velmi podobné parametry i regulaci acidobazické rovnováhy jako člověk). Ve srovnání s kontrolními zvířaty vedlo podání bikarbonátu v dávce 0,3 g/kg váhy před závodem na 600 m u těchto psů k výrazně vyšší hladině bikarbonátu v krvi a tím i vyššímu pH krve, ale zejména k nižším hladinám laktátu, nižšímu deficitu bází a současně i nižší koncentraci vodíkových iontů ve svalech psů po proběhlém závodě.
Látky ovlivňující pufrační kapacitu nejsou explicitně uváděny na dopingové listině (viz rozdělení dopingových látek), nicméně jejich použití může být hodnoceno jako porušení dopingových pravidel, která uvádějí že sportovci nesmějí používat žádné fyziologické látky za účelem zvýšení výkonnosti (popravdě řečeno, to by však nemohli užívat ani jiné výživové doplňky). Je ovšem zajímavé, že v dostihovém sportu je u zvířat použití pufračních látek® zakázáno a je stanoven i limit pro koncentrace bikarbonátu v krvi koní před závodem. Existují názory, že podobný systém by měl být zaveden i pro klasický sport. Je určitě pravdou, že se těmito látkami ve vrcholovém sportu experimentuje, někteří čeští sportovci například užívali bikarbonát před závody na Olympijských hrách v Soulu v roce 1988 (alespoň dle svědectví přímých účastníků těchto her).
Co říci závěrem?
Látky ovlivňující pufrační kapacitu nejsou explicitně uváděny na dopingové listině (viz rozdělení dopingových látek), nicméně jejich použití může být hodnoceno jako porušení dopingových pravidel, která uvádějí že sportovci nesmějí používat žádné fyziologické látky za účelem zvýšení výkonnosti (popravdě řečeno, to by však nemohli užívat ani jiné výživové doplňky). Je ovšem zajímavé, že v dostihovém sportu je u zvířat použití pufračních látek® zakázáno a je stanoven i limit pro koncentrace bikarbonátu v krvi koní před závodem. Existují názory, že podobný systém by měl být zaveden i pro klasický sport. Je určitě pravdou, že se těmito látkami ve vrcholovém sportu experimentuje, někteří čeští sportovci například užívali bikarbonát před závody na Olympijských hrách v Soulu v roce 1988 (alespoň dle svědectví přímých účastníků těchto her).
Co říci závěrem?
Nedomnívám se, že je pro sportovce účelné věnovat příliš mnoho pozornosti této problematice. Z mé osobní zkušenosti vím, že sportovci nejsou většinou schopni ani ochotni dodržovat základní dietní doporučení pro zvýšení fyzické výkonnosti a tudíž experimentování se stravou či dietními doplňky ovlivňujícími kyselost vnitřního prostředí nemá větší smysl.
1 příspěvek, poslední 13.04.2010
Dobrý den, chci se zeptat v jakém jídle se bikarbonát vyskytuje? A v tabulkách nutričních hodnot se uvádí jak? jako soda? dekuji