Zdroje energie pro sportovní výkon

Orgány v lidském těle potřebují pro svou činnost energii. Pokud má dojít ke svalové kontrakci, musí mít tělo dostatek energie v odpovídající formě. Energie se v těle uchovává v následujících formách.

ATP – adenosintrifosfát

ATP je chemická sloučenina, složená z jedné molekuly adenosinu, na níž jsou navázány tři molekuly fosfátu. Vazba mezi nimi v sobě skrývá relativně velké množství energie - tzv. makroergní vazba. Dojde-li k rozštěpení této vazby, je energie uvolněna. Odštěpením fosfátu se ATP transformuje na ADP - adenosin difosfát za současného uvolnění energie.
Množství ATP ve svalu je však limitováno, a pokud by nebylo doplňováno, tak by se tento zdroj energie velmi brzy vyčerpal za přibližně 2 sekundy. Proto existuje několik dalších zdrojů energie, které ji zpětně doplňují.

CP - kreatinfosfát

Kreatinfosfát je první energetický zdroj pro velmi rychlou resyntézu ADP na ATP. Jeho množství v organismu je rovněž velmi malé, jeho celkové množství postačuje pro zhruba 20 sekund svalové práce.

• Mohlo by Vás zajímat: VO₂max – měřítko naší kondice

Glykogen

Pro zajištění dlouhodobé svalové činnosti slouží další zdroje energie, které jsou získávány z přijaté potravy. Jedná se o cukry, tuky a bílkoviny. Tyto látky, poté co jsou přijaty, jsou transformovány a uloženy jako energetické zásoby.
Sacharidy jsou ukládány ve formě glykogenu, především ve svalech a játrech.  Množství glykogenu je značně individuální, obecně se uvádí, že vystačí na 60 až 90 minut tělesné aktivity submaximální intenzitou.
Spalování sacharidů probíhá ve dvou fázích :
1. fáze : glukóza + ADP => laktát + ATP
2. fáze : laktát + kyslík + ADP => ATP + oxid uhličitý + voda
Zcela zásadní je skutečnost, že první fáze se dějí bez účasti kyslíku, zatímco k uskutečnění druhé, je kyslík nutnou podmínkou.
Ve fázi č. 1 dochází v pracujícím svalu k produkci kyseliny mléčné, která jako silná kyselina je velmi nestabilní a téměř okamžitě disociuje na sůl kyseliny mléčné, laktát. Laktát je tedy nutným vedlejším produktem přeměny glukózy na energii.
Při zatížení mírné intenzity je však veškerá produkce laktátu ihned přeměněna na oxid uhličitý, který je posléze z těla vyloučen dýcháním, dále na vodu a energii.

Glukóza + kyslík + ADP => oxid uhličitý + ATP + voda

Pokud však intenzita zatížení dále stoupá, od její určité úrovně přestává tento vztah platit. S rostoucí potřebou energie vzrůstají i nároky na zásobení kyslíkem. Pokud začne být přísun kyslíku nedostatečný, laktátu se tvoří stále více a již nemůže být beze zbytku přeměněn na CO2 a vodu a začíná se hromadit. Produkce laktátu je tedy větší než jeho utilizace.

• Jak správně trénovat? Rubrika sportovní trénink

Tuky

Spalování tuků probíhá výhradně za přítomnosti kyslíku a vedlejšími produkty jsou pouze oxid uhličitý a voda.

Tuky + kyslík + ADP => ATP + oxid uhličitý + voda

CO2  je z těla vyloučen ventilací.
Zásoby tuků, coby zdroj energie, jsou prakticky nevyčerpatelné a teoreticky postačují pro svalovou činnost trvající řádově desítky hodin.

• Přečtěte si také: Zásoby energie v těle sportovce

Bílkoviny

Bílkoviny respektive aminokyseliny nepotřebují k oxidaci příliš mnoho kyslíku, jde však o velmi zdlouhavý proces.
Bílkoviny jako zdroj energie jsou v těle při běžném sportovním zatížení využívány jen ve velmi malém množství. Pouze při extrémně dlouhodobých zátěžích, které již hraničí s patofyziologickými jevy, může dojít k jejich intenzivnějšímu využití.

Následující graf zobrazuje způsob hrazení energie při submaximálních zátěžích různé délky trvání, konkrétně v rozmezí od 6 sekund po 4 hodiny.
Ukazuje na podíly jednotlivých energetických systémů na celkovém úhrnu hrazení energie. Nezabývá se podílem bílkovin.

Zdroje energie ve vztahu k trvání činnosti/ G. Neumann /