Infekce dýchacích cest - Léčba klidem, ale kde ho vzít?

reklama

Infekční nemoci dýchacích cest, aneb malý průvodce jejich příčinami i mechanismů, jakými se jim lidské tělo brání - z pera Ondry Vojtěchovského, lékaře zabývajícího se sportovní medicínou.



Klid - ale kde ho vzít?

Přiznávám bez mučení, že ač lékař a tedy osoba medicínsky vzdělaná, virózy přecházím. Ani dnes, kdy by to znamenalo většinou jen nazvané pacienty přeobjednat se k tomu nějak nemůžu odhodlat. Natož v době, kdy jsem ještě pracoval v nemocnici. Kdy to většinou znamenalo, že některý z kolegů to odpoledne neodejde domů, jak původně plánoval, ale zůstane hezky pěkně sloužit za toho simulanta, co se válí doma v peřinách.

Proč tedy klid?

Každá námaha znamená stres a stres v době, kdy tělo bojuje s infekcí znamená tříštění sil. Stres je i chlad, který vás i v kanceláři může ofouknout. Stres je i to, že určitě nebudete pít tolik, kolik byste měli. Stres je i cesta do a ze zaměstnání. Zkrátka a dobře, měli byste zůstat pokud možno doma a v posteli.

Asi se zeptáte, jestli jsem náhodou nezapomněl, že můžu taky někoho nakazit. Jak už jsem psal na začátku, ve virovém moři se brodíme prakticky pořád. Navíc mají virózy inkubační dobu několik dní a tak okolo sebe prskáte viry už den nebo dva před vypuknutím infekce.

Opatrnosti není ale nikdy dost a tak ohleduplností určitě nic nezkazíte. A pokud se přece jen rozhodnete do práce jít, budiž. V žádném případě byste se ale neměli pokoušet trénovat! Jestli k vám bude osud obzvláště milostivý a váš anděl strážný je vysoce kvalifikovaný, odpočinutý a extrémně dobře motivovaný, ztrácíte jenom čas. Ve stavu, kdy je veškerá pozornost organismu upřena na boj s vetřelci, se tělo bude snažit trénink prostě přežít, žádnou stimulaci z něj ale nevezme.

V případě, že vaše šťastná hvězda tak jasně nesvítí a nebo zatlačíte na pilu ještě silněji, následky budou horší. Čeká vás prodloužení trápení, v ještě horším případě bakteriální superinfekce, kterou si intenzivním dýcháním při tréninku roznesete do vzdálenějších partií dýchacích cest. A bronchitida nebo povedený zápal plic je na světě!

Pozor na zánět srdečního svalu!

Bohužel většina sportovců ani trenérů neslyšela nikdy nebo dostatečně důrazně o variantě nejhorší a tou je zánět srdečního svalu. Začíná nenápadně:
Ambiciózního třicátníka postihne horečka s rýmou zrovna v den, kdy mají firemní turnaj ve squashi. Ale to nic! Bývalého vrcholového sportovce přece taková prkotina neskolí! I napere se Coldrexem nebo Nurofenem a na turnaji večer podává pravé divy udatenství.

Další dny samozřejmě chodí do práce, protože uzávěrka buší na dveře a nějak už se z té pitomé chřipky vylíže. Za zhruba dva týdny se mu náhle v práci udělá slabo, zmodrá a překotí se ze židle.

V lepším případě poté leží v IKEMU a upřímně se modlí, aby si nějakej frajer s jeho krevní skupinou rozstřelil makovici na motorce dřív, než na dveře zaklepe ta hubená bledá slečna v černém. V horším leží ve studeném hotelu a čeká na termín kremace. Na jeho místo si klidně můžete dosadit nadějného vrcholového sportovce, kterého trenér přemluví, že zahodit šanci na titul mistra republiky kvůli pitomé chřipce je přece nesmysl… Nemyslete si, že vás straším zbytečně.

Takovou historii má za sebou většina mladých lidí s transplantovaným srdcem a není jich zrovna málo!

Pamatujte si proto jednoduché pravidlo – na den příznaků, v tomto případě horečky, den klidu navíc. Pokud jste měli tři dny teploty, na sport byste ještě další tři dny měli zapomenout, i kdyby vám bylo úplně dobře. Pokud si měříte ranní klidové tepovky, trénovat byste měli teprve tehdy, až se vrátí do vašeho běžného rozmezí (např. u mě to znamená do 46/min).

Předchozí článek: Příznaky nemocí dýchacích cest – bakteriální superinfekce

Navazující článek: Infekce dýchacích cest. Léčba - Vitamin C
publikováno: 01.07.2015   napsal/a: MUDr. Ondřej Vojtěchovský
reklama