Testy na potravinové intolerance. Má význam je podstoupit?
Ne každému vyhovují všechny potraviny a doporučované dietní přístupy. Univerzální dieta neexistuje, už proto, že lidé odlišně reagují na nepřeberné množství potravin. Nechat si otestovat reakci organizmu na jejich různé druhy zní slibně, skýtá možnost jak se vyhnout pro nás nevhodným potravinám a nechat si „ušít“ jídelníček doslova na míru.
Je to skutečně tak jednoduché? Hned na začátku je dobré vysvětlit si zmatení pojmů, které ve veřejném prostoru zaznívá.
Potravinová alergie vs. potravinová intolerance.
Tyto pojmy se velmi často pletou, jaké jsou tedy hlavní rozdíly?
U potravinové alergie dochází k chybné reakci imunitního systému na některé složky potravy a dochází k rozvoji alergického zánětu nejčastěji v zažívacím traktu, který poškozuje postižené tkáně a v krajním případě může dojít až k ohrožení života. Mezi časté potravinové alergie patří alergie na vejce, mléko, arašídy, pšenici nebo ryby. Potravinové alergie jsou přítomny až u 5 % dětí a 4 % dospělé populace. Lidé s potravinovou alergií musí nasadit striktní eliminační dietu a potraviny, které jim působí problémy vyřadit.
Oproti tomu potravinová intolerance je neschopnost organizmu metabolizovat některou její složku a dochází k hromadění této nezpracované složky. Typickým příkladem rozdílu mezi potravinovou alergií a intolerancí lze ilustrovat u kravského mléka.
Zatímco intolerance je způsobena sníženou aktivitou enzymu laktázy štěpícího mléčný cukr laktózu v tenkém střevě, alergická reakce je nejčastěji namířena proti bílkovině kravského mléka. Ačkoli klinické příznaky se nemusí v obou případech nikterak lišit, léčebný/režimový přístup musí být odlišný.
A zde je důležité upozornění! Potravinovou intoleranci nelze zjistit z běžného krevního vyšetření, které komerčně slibují diagnostiku intolerance na desítky potravin z jednoho krevního odběru. Tyto praktiky se bohužel dějí i na standardních klinikách i v ordinacích lékařů imunologů. Test potravinových intolerancí je založen na detekci protilátek – konkrétně imunoglobulinů třídy G (IgG) a slibují vám testy na více než 200 druhů potravin.
Pokud si necháte provést komerční test potravinových intolerancí, nejde v žádném případě o validovanou diagnostiku, ale pouze o údajnou „senzitivitu“ na určité potraviny hodnocenou pomocí IgG protilátek.
Vyšší hladiny těchto protilátek ale reálně vypovídají pouze o tom, že jste se někdy v minulosti s danou potravinou setkali a nic nám neříkají o jejich toleranci nebo vhodnosti.
Tyto testy, které se s cenou obvykle pohybují mezi 10 000 až 20 000 Kč, vám v podstatě řeknou, které potraviny jste v nedávné době konzumovali.
Potravinových nesnášenlivostí je celá řada, namátkou histaminová intolerance, fenylketonurie nebo favismus. K diagnostice reálných intolerancí potravin, např. laktózové intolerance, se používá H2 dechový test, měření pH stolice (případně nestrávené laktózy), biopsie střeva, zátěžový test nebo genetické vyšetření, a co je důležité zdůraznit NEPATŘÍ k nim měření hladiny IgG protilátek!
Zde je k tomu stanovisko české odborné společnosti:
Moje osobní zkušenost
V rámci komplexního vyšetření jsem na nejmenované klinice v ordinaci imunologa absolvoval vyšetření intolerancí na přibližně 40 druhů potravin. Součástí byl test protilátek IgG (ELISA) na Kasein (mléčnou bílkovinu), který mi vyšel pozitivní. Následovalo doporučení navždy vyřadit z jídelníčku veškeré mléčné výrobky (jogurty, tvaroh, sýry, mléko, kysané výrobky….) i přes absenci jakýchkoliv klinických příznaků. Poslechl jsem doporučení lékaře i s ujištěním, že po vynechání tohoto alergenu doslova „rozkvetu“ a živočišné mléčné výrobky nahradil rostlinnými, které kasein neobsahují.
Během šestitýdenní eliminační diety se neudálo nic, co bych zaznamenal. Začal jsem tedy hledat další informace, viz. třeba stanovisko odborné společnosti ČSAKI a hovořil s dalšími lékaři. Výsledkem byl návrat k mým oblíbeným mléčným výrobkům, bez jakéhokoliv negativního vlivu na můj zdravotní stav.
Tato osobní zkušenost byla pro mě varováním, že i některá lékařská doporučení je třeba brát kriticky a prověřit je ještě z více zdrojů. Závěry lékaře mohly být z neznalosti stanoviska vlastní odborné společnosti nebo vedené pouze komerčním zájmem. Nicméně obě varianty nejsou v zájmu pacienta. Je třeba dodat, že celkové vyšetření jinak splňovalo veškeré standardy, přineslo plno dalších výsledků, proti kterým nelze nic namítnout.
Komplexní vyšetření jsem absolvoval, krom zájmu o své zdraví i z profesního zájmu. Ve své poradenské nutriční praxi se setkávám s dotazy na podobná vyšetření. Na jejich přínos, vypovídací hodnotu, pro koho a za jakých podmínek se jimi zabývat.
Jaký jsem z toho udělal závěr?
1. Absolvovat vyšetření na intoleranci potravin pro zdravého člověka bez klinických příznaků nemá význam, výsledkem je často výroba pacientů a následné zbytečné vyřazování některých potravin a tím ochuzení o důležité nutrienty.
2. Absolvovat „širokospektrální“ testy na velké množství potravin, bez klinických příznaků je bezpředmětné, protože zde dochází ke slučování skupin potravin např. mořských plodů a ryb, nikoliv jednotlivých druhů a opět tak znovu dochází k zavádějícímu všeobecnému doporučení.
3. Naopak je dobré vyhledat specializované pracoviště v případě klinických příznaků spojených s konzumací některé potraviny. Imunolog již má určitý signál jakým směrem se vydat a co testovat.
4. Obloukem se vyhýbat nabídce komerčních setů na samovyšeření, bohužel je využívají i některé nutriční poradny. Ty jsou naprosto neúčinné a zavádějící a v rozporu s velmi komplexní a složitou oblastí, která jsou schopna provádět pouze specializovaná lékařská centra. Zkratky a jednoduchá řešení v tomto neexistují.
