Komorová tachykardie ve sportu – Příběh Kamila Vrány
Komorová tachykardie, neboli porucha srdečního rytmu, při které dochází k enormnímu zvýšené srdeční frekvence, a která může vyústit i v náhlou srdeční smrt, je další z možných příčin náhlých úmrtí ve sportu.
Toto onemocnění bylo diagnostikováno i u mladého a talentovaného cyklisty Kamila Vrány. Tehdy šestadvacetiletý závodník měl na podzim roku 2005 našlápnuto k zářivé kariéře. Rodák z Prostějova se mohl pochlubit angažmá v domácích profi týmech PSK Whirlpool a eD´systém-ZVVZ, v rukou třímal smlouvu s formací Elkhaus na další sezónu a spolu s Martinem Marešem nebo Markem Cavendishem patřil mezi vyvolené jezdce sledované stájí T-Mobile.
Pak ale přišel šok. Při hokejovém mači v rámci zimní přípravy se mu prudce rozbušilo srdce, ztratil vědomí. Diagnóza? Komorová tachykardie, potencionálně život ohrožující porucha srdečního rytmu.¨Do té doby jsem nepocítil sebemenší náznak nějakých potíží se srdcem, a ani pravidelné zátěžové testy neodhalily nic abnormálního¨ přibližuje Kamil Vrána, který dnes pracuje v rodinné firmě nedaleko Prostějova a na kole se sveze už jen jako hobík.
¨Byl to blesk z čistého nebe, V rodině jsme neměli žádnou podobnou anamnézu, asi šlo o důsledky přechozené chřipky. Komorová tachykardie se u mě projevila tepem až 300 úderů za minutu. Srdce pak není schopno za tak krátkou dobu čerpat krev a po 20 vteřinách postižený upadá do bezvědomí¨.
Kamil se svěřil do péče lékařů v Olomouci a v Praze, ti mu dali naději, že příčina poruchy elektrického systému srdce je odstranitelná operací prováděnou prostřednictvím katetrizace srdce. Zákrok se ale zcela nepovedl. ¨Nicméně už předtím jsem byl rozhodnut, že se závodní cyklistikou skončím. Obavy o vlastní život byly příliš velké, a když si k tomu člověk přečte v novinách, jak s podobnou vadou náhle umřeli přímo na trávníku fotbalisté, nebo na ledě hokejisté, není to příjemné, nemluvě o případech úmrtí cyklistů.
Černým myšlenkám se neubráníte a já věděl, že to nechci riskovat. Nejdřív jsem si nějaké zásadnější potíže nepřipouštěl, přisuzoval jsem to jen chvilkové slabosti, avšak diagnóza mě zaskočila. Přemýšlel jsem o zachování vlastní existence, ne o pokračování závodní kariéry. Vím, že se najdou cyklisté, kteří do toho jdou i s vědomím takové hrozby, já ale mezi ně nepatřím¨.
Případ náhlé tachykardie je znám například v podání Stuarta O´Gradyho, jemuž byl v etapě Tour de France 2002 na rovinatém úseku naměřen tep 235 úderů za minutu, což mu ale nepřekáželo v dokončení závodu a úspěšném pokračování kariéry. S arytmií se vypořádal a zase začal vyhrávat i Leonardo Bertagnolli (Liquigas, Amica Chips).
Podle odborníků nejsou poruchy rytmu u vrcholových sportovců až tak vzácné a alarmující, pokud ovšem nejsou spojeny s postižením struktury a funkce srdečního sval. Australan i Ital měli zřejmě více štěstí, nebo menší pud sebezáchovy, než český silničář…Celý článek najdete v druhém letošním čísle časopisu silniční cyklistiky 53x11
