Jaká generace hráčů byla silnější?

Kdo z nás se někdy nepustil do debaty o tom, zda současná generace hráčů je lepší než ta, která vyhrávala velké turnaje v minulosti? Srovnání absolutní výkonnosti, by bezpochyby nahrávalo dnešním hráčům, používají kvalitnější materiály, jsou lépe trénovaní, hra je rychlejší a agresivnější než v minulosti. Kdo někdy viděl střípky zápasů před 20 a více lety vidí na první pohled markantní rozdíl v rychlosti a technice. Přesto se domnívám, že vítězné typy let minulých by při dnešních podmínkách byly neméně tak úspěšné i v současnosti.
Světová špička se rozšiřuje, přesto mimořádných jedinců schopných vyhrávat grandslamové turnaje nepřibývá. Ano je to zvláštní paradox. Většina tenisových odborníků se shoduje v názoru, že výkonnostní rozdíl mezi  řekněme 15. a 80. hráčem dnes není zdaleka tak velký jako před 20-ti a více lety. Zkrátka hráčů, kteří „to umí“ je dnes mnohem více než v minulosti, mimořádných jedinců ale nepřibývá, zdá se, že je tomu právě naopak.
Jaký má tento trend vliv na absolutní špičku?
Měřítkem, jak porovnat sílu a vyrovnanost různých tenisových generací může být srovnání počtu získaných grandslamových titulů u hráčů TOP 10 . V tabulkách jsou uvedeny namátkově žebříčky v jednotlivých dekádách a to z roku:  1979, 1985, 1997 a 2008.

Konec sedmdesátých let byl hlavně ve znamení rivality trojice hráčů Borg, McEnroe a Connors. V první desítce se pohybovalo 7 hráčů, kteří někdy ochutnali vítězství na jednom z turnajů velké čtyřky a celkem jich získali 35. Tři hráči – Borg, McEnroe a Connors se prali o pozici světové jedničky.

V roce 1985 se sešly zřejmě nejsilnější generace hráčů v první světové desítce. Sedm hráčů získalo dohromady zatím nepřekonaných 43 grandslamových titulů. Hráči Lendl, McEnroe, Wilander, Connors, Edberg a Becker stanuli po různě dlouhou dobu na pozici světové jedničky. Náš Ivan Lendl kraloval celých 270 týdnů, získal 94 titulů na turnajích ATP. O síle našeho tenisu v 80. letech svědčí i umístění v Top 10 Miloše Mečíře.

Řekneme li 90. léta, vybaví se nám dvě jména P.Sampras a A.Agassi, jejich odstup od zbytku pole byl více než jednoznačný. Agassi v roce 1997 prožíval herní krizi a nebyl mezi Top 10 na konci roku. Velice brzo se mu ale podařilo do elitní skupiny opět proniknout. Jeho 8 grandslamů by celkový počet titulů pro generaci 90. let zvýšil na 31.

Rivalita dvou Američanů, se přesunula na starý kontinent. R.Federer a R.Nadal pokračují v nastoleném trendu dvou mimořádných jedinců soupeřících o místo na výsluní. Taková koncentrace „tenisové moci“ jako dnes nemá v historii obdoby. Vždyť jen dva hráči této generace z celkového počtu 20 grandslamů dohromady vlastní 18.
Éra suveréni nadvlády R.Federera byla v  roce 2008 vystřídána novou etapou pod taktovkou španělského bojovníka Rafaela Nadala. Každý jejich vzájemný duel je svátkem tenisu, jak jsme mohli sledovat ve finále letošního prvního grandslamu -  Australian open.