Ach, ta záda!

reklama

Bolesti zad jsou jednou z nejčastějších civilizačních chorob. Stále častěji trápí mladší ročníky včetně dětí školou povinných. Bez vhodné prevence jsou tak zvané vertebrogenní obtíže (vertebra=obratel) „od páteře“ častou příčinou pracovní neschopnosti.

Bolest zad

Nejen životní styl

Opěrný a pohybový systém člověka tvoří přes 200 kostí, k nimž se upíná více než 600 svalů. Zdravě rostlé tělo by bolet nemělo, je-li rovnoměrně zatěžováno. Takhle dobře jsou na tom ale snad jen předškoláci. Ale co pak? Děti, které si byly zvyklé celé dny hrát, nyní tráví půl dne statickým sezením v lavicích, zbytek často u počítačových her a televize.

Postupně si tak zadělávají na svalové nerovnováhy, které se později prohlubují. Řada dospělých pak neudělá krok bez auta či výtahu. Po pracovním týdnu se jedou „dorazit“ pracemi na chalupě nebo prohánějí sqashový míček v domnění, že fyzická práce vykompenzuje mnohahodinové sezení v kanceláři. Často však ještě více přetěžují své tělo, nepřivyklé pohybu a nehoda v podobě zablokování páteře se jim může přihodit právě při těchto aktivitách.

Člověk kancelářský nezatěžuje některé svalové skupiny téměř vůbec. Jde o svaly břišní, mezilopatkové a hýžďové, zatímco jiné, například sval bedrokyčlostehenní, vzpřimovač páteře nebo svalstvo šíje musí prakticky pracovat dvakrát – za sebe a za výše zmíněné oslabené, též nazývané „spící“ svaly.

Mladý organismus se změnám lehce přizpůsobí - zpravidla ale za cenu, že začne přetěžovat jiné části, které vůbec nemusí po dlouhá léta bolet. Potíže přichází až s tím, jak ubývá možností změny kompenzovat, nebo jsou-li patrné již degenerativní změny. Ty má v různém stupni  již většina lidí po čtyřicítce.

Starosti nosíme na bedrech

Proč nás nejčastěji trápí bolesti v kříži nebo „za krkem“? Páteř je složena z 33-35 obratlů postavených do sloupce, z nichž je 24 pohyblivých, ostatní jsou srostlé do křížové kosti a kostrče. Spojují je meziobratlové destičkyploténky. Tyto „tlumiče“ jsou z chrupavčité tkáně, v jejímž středu je rosolovité a velmi pružné jádro. Díky tomu jsou možné mezi jednotlivými obratli všechny pohyby – ohnutí, úklony, záklon, rotace.

Rozsah pohyblivosti páteře je pak dán součtem všech pohybů v jednotlivých obratlových segmentech. Slabými články pak bývají místa, kde se střídají pohyblivé úseky páteře s těmi, kde je pohyb přirozeně omezen. Největší rozsah má krční a bederní část, naproti tomu hrudní úsek (kam se musejí ještě vtěsnat skloubení s žebry), křížová kost a také tvrdá lebka představují opak. Na přechodová místa mezi nimi je pak vyvíjen daleko vyšší tlak a daleko častěji to v nich bolí.

reklama

Právě proto nejvíce plotének trpí mezi posledním bederním obratlem a křížovou kostí. Z krční páteře se zase často bolest přenáší reflexně do hlavy. Pilulky proti bolestem i migrénám tak mnohdy putují do žaludků těm, jimž by stačilo pouze uvolnit ztuhlé šíjové svalstvo. Trpí tím samozřejmě i ten žaludek. Naproti tomu šikovný masér nebo fyzioterapeut dokáže několika zásahy odstranit nebo zmírnit až devadesát procent bolestí hlavy.

Do tělesné schránky se také promítá psychika – stav mysli i stres, který prožíváme. Ne nadarmo říkáme, že máme těžkou hlavu či starosti na bedrech. Stres sice zcela neodstraníme, uvědomělým postojem ke svému tělu však můžeme podstatně zmírnit jeho následky.

publikováno: 18.11.2014   napsal/a: MUDr. Vanda Kadeřábková-Březinová
reklama