Co možná nevíte o Tour de France

reklama

Nejslavnější etapový závod Tour de France nabírá na tempu. Závod má pro příznivce cyklistiky zvláštní náboj očekávání, v jaké formě se představí největší favorité na vítězství, bude se rozhodovat v alpských průsmycích nebo už ve větrných rovinatých etapách? 

Tour de France

Pro příznivce tohoto ojedinělého závodu předkládám pár zajímavých údajů.

Jak to vše začalo?

Slavná Tour de France se jela poprvé v roce 1903 a kromě deseti zrušených válečných ročníků se koná pravidelně začátkem července. Během 23 dnů, závodníci absolvují 21 etap a na své pouti Francií i okolními státy urazí přes 3500 kilometrů.

Jezdci stráví v sedle celé 3 týdny, mají k dispozici jen dva odpočinkové dny, během kterých je však obvykle čeká přesun k další etapě. Závodu se účastní 20 až 22 profesionálních stájí, každá s devíti jezdci na soupisce.

Závod končí tradičně v Paříži na náměstí Champs-Éllysée a vítězem se stane jezdec s nejnižším součtem časů ze všech etap.

Něco z pravidel

Vítězové etap a rychlostních prémií, nezískávají žádnou časovou bonifikaci. Velká část odborníků se shoduje, že by to závodu přidalo ještě více na atraktivitě, jezdci by byli aktivněší a nositelé žlutého trikotu by se zejména v prvních dnech závodu častěji střídali. Tour jde ale vyhrát, aniž by jezdec zvítězil v jednotlivé etapě. V roce 1990 se to podařilo Američanu Gregu Lemondovi.

Vítěz etapy získá 8000 Eur celkový vítěz Tour de France obdrží šek na 450 000 Eur. Jezdci, kteří přijedou ve stejné skupině mají započítaný stejný čas. Jezdci, který upadne 3 kilometry před cílem je započítáván čas skupiny, kde by finišoval. Toto pravidlo se netýká horských etap.

Profil trati

Etapy Tour de France dokonale prověří připravenost jezdců. Jsou zde rovinaté tratě s hromadnými sprinty pelotonu, zvlněné profily s menším převýšením až po extrémní horské přejezdy Pyrenejí a Alp. Jezdci zde stoupají do průsmyků nad 2500 metrů nad mořem.

Závod rovněž obsahuje jednu až dvě individuální jízdy proti chronometru. Celkovým vítězem se obvykle stává jezdec, silný v horských etapách a individuálních časovkách, kde lze získat rozhodující časový náskok proti soupeřům. Naprosto nezbytná je také dokonalá souhra celého týmu.

Slavné etapy

Poslední etapa končí na bulváru Champs-Elysées v Paříži, který je kvůli svému pokrytí dlažebními kameny pro jezdce velmi nepříjemný. Tato etapa se většinou nejezdí v soutěžním duchu, protože o vítězi je již zpravidla rozhodnuto, stává se obvykle soubojem sprinterů o prestižní poslední etapové vítězství.

Přesto se v minulosti objevily výjimky. V roce 1987, kdy Stephen Roche vedl po poslední časovce o 40 s před Pedrem Delgadem, se Delgado v poslední etapě odtrhl od pelotonu a pokusil se na poslední chvíli strhnout vítězství na svou stranu. Avšak Roche Delgada dohonil a oba dojeli v hlavním pelotonu.

Proslulou etapou je horská etapa s cílem na Alpe d'Huez. V roce 2004 se organizátoři rozhodli k nepříliš vydařenému experimentu a uspořádali časovku jednotlivců s cílem na Alpe d'Huez. Časovka byla pro závodníky extrémně náročná a nebyla přijata příliš dobře.

  • Proč sportovci umírají? Náhlá úmrtí ve sportu

    V etapě, kterou sledovalo téměř milion diváků zvítězil Lance Armstrong a zůstal jen 1 sekundu za oficiálním rekordem trati, který držel Marco Pantani časem 37 minut, 35 sekund. Časy potřebné k zdolání vrcholu se měří až od roku 1994, takže výsledky před tímto datem jsou jen subjektivní a diskutabilní.

reklama

Od roku 1999 je startovní fotobuňka snímající čas umístěna 14km před cílem. V ostatních letech se měřilo 13.8km před vrcholem, v místě kde začíná vlastní stoupání. Stoupání do Alpe d'Huez je dlouhé 13.8 km s průměrným sklonem 8.1% a s 21 ostrými zatáčkami, nesoucími jména předchozích vítězů etap.

Jelikož v roce 2001 přesáhl počet vítězů počet zatáček, byla první zatáčka nazvána po Fausto Coppim i Lance Armstrongovi (jeho jméno bylo po dopingovém odhalení odstraněno).

Nejslavnější časovka

V roce 1989 se jela individuální časovka jako poslední závod Tour de France a ta vstoupila do historie nejtěsnějším vítězstvím Grega Lemonda před Laurentem Fignonem. Fignon vjížděl do poslední etapy jako vedoucí jezdec s náskokem 50 s, ale nakonec byl poražen o osm sekund po skvělém časovkářském výkonu Lemonda.

Lemond tehdy použil speciální aerodynamickou přilbu a řidítka umožňující posez s menším odporem vzduchu. Odborníci se shodují, že právě tento detail byl rozhodující v tehdy větrných podmínkách.
Slavná jména
Lance Armstrong zvítězil v nejtěžším etapovém závodě celkem 7x (1999 až 2005 - jeho jméno bylo po dopingovém skandálu z výsledků vymazáno) a ještě
čtyři jezdci dokázali vyhrát Tour 5x. Jacqus Anquetil, Eddie Merx, Bernard Hinault a
Miguel Indurain. Seznam vítězů.
Prize money
Tour de France byl profesionálním závodem už od prvního ročníku, tehdy činil rozpočet
na celý závod 20 000 Franků. Peníze plynoucí do závodu se zvyšovaly každým rokem až po současný rozpočet přesahující tři miliony eur.

Trikoty

Žlutý trikot, je nejvíce ceněný a má čest jej obléci vedoucí závodník celého pelotonu. Žlutý trikot byl použit poprvé v ročníku 1913 a dnes je používán u většiny etapových závodů. Zeleným trikotem je oceněn jezdec s největším počtem bodů ve spurterských koncovkách etap.

Na konci každé etapy jsou tyto body uděleny jezdcům, kteří skončí první, druzí atd. Počet bodů závisí na typu etapy, více bodů je za rovinaté etapy, méně již za horské etapy a nejméně za časovky.
Nejlepší jezdec ve vrchařských etapách nosí bílý trikot s červenými puntíky. Horské
prémie jsou rozděleny podle obtížnosti do čtyř kategorií a podle toho získávají jezdci body.

Výjezdy jsou děleny na kategorie od 1 (nejobtížnější) do 4 (nejlehčí) podle jejich náročnosti (strmosti). Existuje i pátá kategorie (Hors categorie) pro nejtěžší vrcholy.

Bílý trikot je určen jezdcům do 25-ti let. Je to obdoba žlutého trikotu pro mladší jezdce.

Ocenění získává ještě nejaktivnější jezdec. Každý den se sejde skupina rozhodčích, jež uděluje body závodníkům, kteří se pokusili o únik či jiný podobný útok. Jezdec s největším počtem bodů nosí druhý den červené číslo.

Tour de France a doping

Dopingové skandály se táhnou historií Tour jako smutná červená nit a pořadatelům se stále nedaří tohoto nešvaru zbavit.

publikováno: 10.07.2014   napsal/a: Mgr. Jan Taussig
reklama