Djokovič nebo Tsonga?
Francie má svého národního hrdinu, svět kouká s otevřenou pusou na věrnou kopii slavného boxera Muhameda Aliho, Jo-Wifrieda Tsongu. V neděli bude jasno o titulu z letošního Australian open. Zvedne nad hlavu pohár sice o rok mladší, ale tenisově ostřílenější Novak Djokovič nebo hvězda uplynulých dvou týdnů Tsonga?
Většinu trumfů zatím drží v ruce Djokovič. Už ví jak chutná atmosféra grandslamového finále, letošním turnajem prošel více než přesvědčivě a nezalekl se ani fenomenálního R.Federera. Je vidět, že se od loňské sezóny posunul opět kvalitativně o kus výše. Výrazně zlepšil účinnost obou podání, hraje klidně a s přehledem kritické stavy a dopouští se malého množství nevynucených chyb. Na první pohled může jeho hra působit ne příliš atraktivně, je velice úsporná bez slabin ale také bez „drtivých“ úderů. Zdání ale klame. Djokovič má schopnost „přečíst“ soupeře, eliminovat jeho zbraně a doslova jej rozebrat na tom, co nemá rád. Svým pojetím mě trošku připomíná Miloše Mečíře jen s výrazně lepším podáním. Jediné, co mu může mírně svazovat nohy je pro něj nová pozice favorita ve finále Grandslamu, aniž by před tím nějaký titul získal.
Tsonga naproti tomu, to je uragán. Jeho výkon v semifinále proti Nadalovi mi připomínal Samprase s výrazně lepším bekhendem v nejlepších letech. Zahrát 49 vítězných míčů v 25 gamech a to prosím proti hráči, který má snad nejlepší pohyb a defenzivu na světě, to je zkrátka unikát. Otázkou zůstává, zda Tsonga dokáže podobný výkon zopakovat proti velice adaptabilnímu Djokovičovi. Pokud ano, jsem přesvědčen, že ani sebelépe hrající Srb nedokáže takovému tlaku čelit.
Proti úspěchu mladého Francouze naopak hovoří jeho malá zkušenost s podobnými zápasy. Finále je zkrátka vždy trošku jiný zápas. Soustředí se na něj veškerá pozornost médií, celá Francie, tenisová velmoc si přeje titul z Grandslamového turnaje po dlouhých 80 letech. Tlak to bude ohromný. Dokáže li si v tom všem Tsonga udržet uvolněnost, která je nezbytná pro jeho vysoce riskantní hru, pak klobouk dolů.
