Ohlédnutí za Roland Garros 2008
Poslední set finálového utkání mezi Rafaelem Nadalem a Rogerem Federerem letošního French Open dopadl příznačně, hladkým vítězstvím favorizovaného Španěla. O Paříži se říká, že je to nejtěžší grandslamový turnaj. Vyhrát šest utkání ve dvou týdnech často v dlouhých pětisetových bitvách zvládne jen dokonale připravený tenista. Letošní ročník to potvrdil stoprocentně – vyhrávali favorité.
Podíváme-li se do pavouka ženské i mužské dvouhry, nalezneme tam shodně tři ze čtyř nejvýše nasazených hráčů v obou semifinálových kolech. V ženské kategorii bylo překvapením vyřazení M.Šarapové krajankou Safinou. V mužské části nepotvrdil žebříčkové postavení Davyděnko a překvapil domácí Monfils.
Ana Ivanovič ukázala další výkonnostní posun, vyhrála svůj první grandslam a na místě světové jedničky vystřídá M.Šarapovou. Ana pokud zůstane oběma nohama na zemi, nepodlehne svodům reklamy a udrží se koncentrovat jen na tenis, má všechny předpoklady stát se dominantní hráčkou ženského pelotonu.
V mužské kategorii byl největším překvapením výkon Francouze Gaela Monfilse. Domácí diváci čekají na „svého“ vítěze už velmi dlouhých 76 let a ani letos se nedočkali. Francouzský tenis už dlouho čeká na hráče, který by byl schopen vyhrát některý z grandslamů, nicméně finálová účast na letošním Australian Open Yo Wilfrieda Tsongy a semifinále Monfilse v Paříži svědčí o výborném systému výchovy talentů ve Francii.
Naprosto suverénní tažení turnajem Rafaela Nadala vyvolává otázku jak se ještě může 23letý Španěl na antuce zlepšovat. Už tímto čtvrtým vítězstvím v řadě se zapsal do historických tabulek. Rogerovi Federerovi se sen o zisku posledního grandslamu opět vzdálil a čas nezadržitelně běží. Co ještě může udělat více? Zaměřil se na antukový povrch, absolvoval na něm letos více turnajů, najal si specialistu Higuerase, publikum na centrkurtu měl na své straně a pak ve finále udělal pouhé čtyři gamy. Rozdíl mezi hráči byl propastný. Zápasová statistika vypovídá o takřka bezchybném Nadalovu výkonu. Pouhých 7 nevynucených chyb ve 22-ti odehraných gamech naproti tomu 46 vítězných úderů. To vše prosím při rychlosti dnešního tenisu. Ten člověk je snad robot!
A jak se vedlo našim?
Bezesporu nejpříjemnějším překvapením byl postup mezi nejlepších 16 Petry Kvitové a Petry Cetkovské. Jejich mládí je navíc příslibem pro náš ženský tenis do budoucna. Nikol Vaidišová se naopak stále potácí v hluboké krizi, která nezastavila ani výměna trenéra.
Radek Štěpánek byl blízko postupu do čtvrtfinále, což by byl zatím jeho nejlepší výsledek v Paříži v kariéře, zkrátka čím starší, tím lepší. Další naši muži „nepřežili“ první a druhé kolo. Výkon Tomáše Berdycha nejspíš ovlivnila nedostatečná rozehranost po zranění kotníku a ani jeho současná forma nedosahuje stavu před zraněním.
Celkově lze výsledky našich hráčů hodnotit jako průměrné, žádný mimořádný úspěch ani žádný propadák. O to smutnější je pohled do kategorie juniorů do 18-ti let. Bohužel zde nenalezneme v pavouku ani jedno naše jméno, v dívčí kategorii neše jediná zástupkyně Zuzana Linhová postoupila do druhého kola. Výsledky juniorského Roland Garros jsou lakmusovým papírkem, odhalujícím, kdo bude mít v budoucnu šanci uspět i mezi dospělými. Naši mladí se bohužel s těmi nejlepšími nemohli poměřit, protože se tam ani nekvalifikovali. To není dobrá zpráva. Náš tenis pravděpodobně čekají v budoucnu hubená léta.
