Proč jsou v tenise dva žebříčky?

Právě probíhá první grandslamový turnaj letošní sezóny, ve hře jsou peníze a sláva pro vítěze, ale také mnoho bodů do tenisových žebříčků. V tisku probleskují různé informace o dvou o postavení hráčů ve dvou žebříčcích. Pro někoho, kdo tenis nesleduje detailně to může být poněkud matoucí. Jaké jsou mezi nimi rozdíly a kterému z nich hráči věnují větší pozornost?


Žebříček ATP Race.
Do tohoto žebříčku se započítávají body v průběhu jednoho kalendářního roku, počínaje prvními turnaji v lednu a již zmíněným Masters konče. Každý hráč začíná v lednu s nula body na kontě a počítá si 18 ATP turnajů včetně čtyř Grand slamů. Vítězem je hráč s nejvyšším počtem Race bodů koncem listopadu po závěrečném Masters v Shangai. Všichni tedy začínají ze stejné startovní čáry, podobně jako v šampionátu Formule 1. Začátkem roku vždy nastávají paradoxní situace, kdy například hráč ze druhé tenisové stovky (podle žebříčku ATP), postoupí z kvalifikace do čtvrtfinále a žebříček ATP Race jej poté eviduje na 8. místě. Rozdíly mezi oběma žebříčky se začínají vyrovnávat s přibývajícími turnaji, protože dobří hráči už mají dostatek akcí a pochopitelně více vyhrávají. O své postavení v žebříčku ATP Race se zajímají veskrze elitní hráči, mající reálnou šanci probojovat se mezi nejlepších osm. Pro ostatní jejich pořadí v žebříčku nemá žádný praktický význam a ani ho moc nesledují.

„Zlatou krávou“ pro všechny hráče je druhý žebříček ATP, známý jako Světový žebříček pro nasazování do turnajů. Ten vyjadřuje jejich dlouhodobou kvalitu a je vstupenkou do turnajů. Postup na vyšší příčky také trvá několik let. Hráč se totiž musí prokousat od nejmenších turnajů Futures s dotací 10 000 USD přes další a kvalitnější turnaje až ke kýženým turnajům s několika miliónovou dotací.

Nestačí jen říci, jsem dobrý, přihlásím se na Wimbledon, jak občas vidíme v hollywoodských filmech. Na každý turnaj vás přijmou jen pokud máte dostatečné postavení na žebříčku ATP. Výhrami v turnajích vyděláváte peníze (Prize money) a získáváte body do žebříčku. Čím větší turnaj, tím více peněz a bodů.

Jak ATP žebříček funguje?
V tomto žebříčku si hráč započítává 18 nejlepších akcí v průběhu 52 týdnů, bodový zisk tedy není závislý na kalendářním roce. Žebříčky se mění každé pondělí, vyjma týdnů, kdy se hrají Grandslamové turnaje, trvající dva týdny.
Systém lze snadno pochopit na příkladu.
Nevíce bodů hráči získávají na čtyřech turnajích Grand slamu. R.Nadal v uplynulé sezóně dominoval a například za obhajobu na Pařížském Roland Garros získal 1000 bodů, vzhledem k tomu, že obhajoval vítězství z minulého ročníku, tak tímto vítězstvím nepřipsal žádné body, ale obhájil ty loňské. Čistě hypoteticky, kdyby prohrál v prvním kole, získal by pouhých 5 bodů. V pondělí po skončení turnaje by měl na žebříčku o 995 bodů méně. Takto to jde týden po týdnu. Hráči obhájí či neobhájí loňské body nebo připisují nové, pokud v tom daném týdnu rok před tím na žádném turnaji nestartovali.
V tenise se hovoří o úspěchu, když se hráč probojuje mezi nejlepších sto na žebříčku ATP.

Proč je ta stovka tak magická?
Jednoduše proto, že takové umístění zajistí hráči přijetí do hlavní soutěže čtyř turnajů Grand Slamu (Australian Open, Rolland Garros, Wimbledon, US Open), tam se také rozděluje nejvíce bodů a peněz. Aby se hráč na žebříčku ATP dostal do první stovky potřebuje uhrát více než 400 bodů. Pro zajímavost za vítězství na nejnižších turnajích Futures získá hráč 12 bodů, za vítězství na Prague Open s dotací 125 000 USD je 80 bodů a jak už jsem zmínil, vítěz turnaje Grand Slamu získá 1000 bodů. Nejnižší prize money z Grandslamových turnajů má Australian Open (7,297,050 USD) naopak nejvíce peněz je ve Wimbledonu (10,039,190 USD).
Rubrika Tenis.
publikováno: 14.10.2010   napsal/a: Mgr. Jan Taussig