Sportovní stipendium v USA 4.část

reklama

Nejen tenisem je člověk živ, zejména pokud se vydá do Ameriky získat cenné vzdělání. Jak ale zjistit kvalitu v nepřeberném množství amerických univerzit?


Otevře vám diplom z univerzity v USA cestu k lukrativnímu zaměstnání?
Michal Kokta v Praze studoval na anglické škole, zajímal se tedy předem, jakou váhu bude mít případný diplom. „Kvalitu školy si můžete ověřit na těchto webových stránkách,výsledky jsou platné pro rok 2007. Žebříček, ale obsahuje jen prvních 125 univerzit, v Americe jsou jich však tisíce. Pokud škola na žebříčku není, nelze přímo říct, že je špatná, ale každopádně není tak prestižní a známá v rámci celých Států“.
Michal ještě dodává: “Jen tak pro zajímavost, já chodím na Baylor University, která je na žebříčku 81. a jsem celkem spokojený, i když škola by mohla být těžší. Studuji na jedničky, za tři roky jsem dostal asi jen tři dvojky. V tom mají Češi výhodu, úroveň našich středních škol je podle mě vyšší než amerických.“

Motivy ke studiu mohou být různé, někdo může naopak využít kvalitních podmínek ke zvýšení své tenisové úrovně.
Lukáš Maršoun patřil k hráčům, který po vítězství na Pardubické juniorce pomýšlel na profesionální tenis.
Zeptal jsem se ho, co by doporučil dalším adeptům, zda studovat u nás a hrát turnaje nebo zvolit stipendium? „To záleží na tom na jaké úrovni ten hráč je. Má li na to hrát profesionálně, je lepší zůstat tady a nehlásit se na univerzitu, tady to jde totiž velmi těžko skloubit. V Americe jde studium s tenisem lépe dohromady, univerzity mezi sebou soutěží a dost jim na výsledcích záleží. Kvalita závisí na tom jakou hraje škola divizi a v jaké konferenci, v nejvyšší Divizi I jsou obvykle hráči na úrovni 200. až 500. místa žebříčku ATP, což jsou už velmi dobří tenisté.“

Problematice poměrně komplikované struktury univerzitního sportu v USA se budu věnovat v některém z příštích článků.

Lukáš se ještě rozpovídal o tréninkovém zázemí na univerzitách. „Vše závisí na tom v jaké divizi se tým pohybuje. Pokud je v Divizi I, rozpočet týmu umožňuje zaměstnat kvalitní trenéry, fyzioterapeuta, maséra, vyplétače, zkrátka hráči si nemůžou na nic stěžovat. Pokud bych to srovnal s podmínkami u nás, tak týmy v nejvyšší divizi mají kvalitnější zázemí než České špičkové kluby (ty můžete spočítat na prstech jedné ruky, pozn. autora).“

Žadatelé o sportovní stipendium musí počítat s jedním omezením. Stipendium se neslučuje s profesionálním sportem. Tedy pokud hráč vydělává nebo vydělal tenisem zjistitelné peníze, v řádu desítek tisíc dolarů, pak nemá nárok na stipendium. Tuto nepříjemnou zkušenost učinil před nedávnem Martin Štěpánek svého času hráč okolo 250. místa žebříčku ATP. Byl postaven před volbu, buď poukáže NCAA částku, vydělanou tenisem a získá stipendium nebo může studoval, ale bude si hradit všechny náklady ze své kapsy. Částka, kterou by Martin tehdy musel vracet byla okolo 35 000 dolarů a tudíž pro studenta nezaplatitelná. Martin ještě dodává: „Měl jsem trochu smůlu, pravidlo se do té doby dalo obejít potvrzením, že peníze jsem vracel jako výchovné tenisovému svazu. Já jsem nastoupil ten rok, když NCAA tuto výjimku zrušila.“

Příští článek: Jak ovlivnila Amerika život obou studentů.
publikováno: 14.10.2009   napsal/a: Mgr. Jan Taussig
reklama