Zápasník Frištenský měl jubileum

reklama

Slavný zápasník Gustav Frištenský byl opravdu mimořádný zjev: muž svalnatý, statný a pohledný a v aréně v nesčetných soubojích borec téměř neporazitelný. Ve formě se navíc udržel neuvěřitelně dlouho.

Vždyť ještě v padesátce dokázal položit na lopatky všechny soupeře. Ne nadarmo se vžilo přirovnání "je silný a mrštný jako Frištenský". Sportovec tělem i duší byl i příkladným občanem a podle vzpomínek příbuzných "dobrák od kosti". Od jeho smrti uplynulo 6. dubna půlstoletí.

Muži Frištenského obdivovali, pro ženy se 186 centimetrů vysoký a 94 kilogramů vážící silák stal idolem mužné krásy. Přitom rodák z osady Kamhajek u Kolína (18. května 1879) byl prý neduživé dítě. Tvrdá práce na poli jej ale brzy zocelila a ve dvanácti už hravě zvedal půlmetrákové pytle. Mladý Gustav se učil kovářem, ale nakonec skončil u řezničiny.

Především se však věnoval vzpírání a později v Brně řeckořímskému zápasu. Frištenský zápasil napřed v těžkoatletickém klubu Hellas a postupoval rychle po žebříčku amatérů. V roce 1900 poprvé triumfoval v Praze, v roce 1901 se stal mistrem Moravy a o rok později mistrem Rakouska-Uherska.

Prvního sportovního vrcholu se dočkal ve 24 letech: v Rotterdamu v konkurenci 112 siláků získal v červnu 1903 překvapivě titul mistra Evropy. Německé noviny tehdy napsaly, že porážel jednoho za druhým lví silou. "Rváča v domě nechcou," dozvěděl se pak od řeznických mistrů Frištenský po návratu do Brna. A tak se - vlastně z nouze - po půl roce nezaměstnanosti stal profesionálem.

Asi nelitoval. Vypracovaný chlapík v zápasnickém trikotu s nakrouceným knírem a metály na prsou se brzy skvěl na plakátech a titulních stranách novin mnoha zemí čtyř kontinentů. Na amatérské žíněnce nepoznal ve dvou tisících zápasech porážku a v dalších osmi tisícovkách, co následovaly u profesionálů, nevyhrál jen několikrát.

Rychlý a mrštný český borec dokázal dokonale přečíst silné a slabé stránky soupeře a pak nečekaným chvatem zaútočit. Touto taktikou pokládal všechny na lopatky. V říjnu 1913 odplul Frištenský poprvé na turné do Spojených států. V Chicagu porazil kromě řady jiných též nejlepšího amerického zápasníka Americuse, který byl podle tamního tisku "dítětem v rukou neznámého cizince...".

Nakonec ale utrpěl v USA v posledním střetnutí koncem února 1914 nečekanou porážku s Charlesem Cutlerem. Zápasit ale nepřestal ani v dalších letech, udržoval se v kondici, nekouřil, nepil a exhibičně vystupoval skoro do sedmdesátky.

reklama

S manželkou Miroslavou žil Frištenský v Litovli a hodně energie věnoval, dokud mu ho Němci nezabrali, hospodaření na svém statku v obci Lužice u Šternberka. Za války se aktivně angažoval v odboji a poznal i protektorátní kriminál.

Od komunistů, s nimiž společnou řeč nenašel, dostal bezdětný Frištenský malý důchod až v roce 1954, do té doby žil prakticky bez pravidelného příjmu. Slavný český zápasník zemřel v Litovli 6. dubna 1957. Pár měsíců před tím byl oceněn tehdejším čestným titulem "Zasloužilý mistr sportu". Trochu pozdě. V roce 1966 obsadil Gustav Frištenský 7. místo v anketě českých sportovních novinářů o nejlepšího českého sportovce všech dob.

publikováno: 30.04.2007   napsal/a: Mgr. Jan Taussig
reklama