Antropometrie - odhalí složení vašeho těla

reklama

Nedílnou součástí zátěžové diagnostiky je antropometrie. Při ní se zjišťují základní antropometrické parametry vyšetřovaného sportovce.

 

Antropometrie

Měření složení těla

Stavba těla je pro většinu sportovců klíčovým ukazatelem s vysokou korelací ke sportovnímu výkonu. Znalost parametrů a složení těla je rovněž velmi důležitou pomůckou při hodnocení stravovacích návyků sportovce.
Množství zjišťovaných parametrů se liší podle potřeby toho kterého sportovního odvětví. Mezi nejzákladnější patří vztah tělesné hmotnosti a výšky k množství svalové hmoty a procentu podkožního tuku.

Určení somatotypu

V některých případech se zjišťují specifické tělesné parametry, například délky a obvody končetin, epikodyl a trupu. Ty slouží především pro určení tělesného somatotypu a mají určitou výpovědní hodnotu při posuzování například úrovně svalového rozvoje a s ním souvisejícími specifickými silovými předpoklady. K základním měřeným údajům patří tělesná výška a hmotnost. Tyto parametry patří mezi základní a nejsnáze zjistitelné údaje.
Dalším velmi důležitým antropometrickým údajem, charakterizujícím sportovcův somatotyp, je procento tělesného tuku. K zjištění této hodnoty slouží dvě metody.

Metody měření - bioimpedance

Materiálně náročnější je metoda bioimpedanční. Ta předpokládá použití speciálního přístroje, který na základě průtoku elektrického proudu tělesnými tkáněmi zjišťuje množství tělesného tuku. Přesnost této metody závisí na několika faktorech, především na druhu použitého přístroje. Nejjednodušší aparáty se drží v natažených rukách, a proto naměřené hodnoty odpovídají hlavně horní části těla. Přesnost výsledků zjištěných těmito metodami  je dostatečná pro hrubou analýzu složení těla.

Některá špičková pracoviště ale používají složitější měřící zařízení, například Olympia 3.3. Tento špičkový přístroj dokáže na základě vícefrekvenční bioelektrické impedance provést rozsáhlou analýzu organismu. Testovaná osoba je s přístrojem spojena deseti kontaktními body. Výsledkem měření tímto přístrojem jsou údaje o množství celkového tělesného tuku a podíl svaloviny, a to jak v procentech, tak v kilogramech ze zjištěné tělesné hmotnosti. Dále určí množství a podíl extra a intra celulárních tekutin, vypočte aktivní tělesnou hmotnost, Body Mass Index, poměr pas / boky, bazální klidový i celkový denní výdej energie. Na základě těchto hodnot též určí biologický věk organismu.

Při použití bioimpedanční metody je třeba si uvědomit, že zjištěné procento či na jeho základě vypočtená hmotnost tuku, jsou hodnotami platnými pro celé tělo, včetně nitroútrobního tuku.

Metoda měření - kaliperem

Ve sportovní, ale i medicínské praxi, je zásadnějším údajem množství podkožního tuku. K jeho zjištění se používá metoda kaliperační. Zjištění procenta podkožního tuku je přístrojově méně náročné, zato však předpokládá určitou zručnost a zkušenost pracovníka, který měření provádí. K měření slouží poměrně jednoduchá pomůcka, kaliper. Pomocí kaliperu se změří 10 přesně definovaných kožních řas.  Poté se pomocí tabulek určí přesné procento podkožního tuku. Tabulky jsou rozdílné pro muže a ženy. Tato hodnota umožní sledovat i distribuci podkožního tuku a její případné změny při opakovaném měření.

Nevýhodou kaliperace je ovlivnění naměřených hodnot lidským faktorem, tzv. osobní chybou pracovníka, který měření provádí. K co největšímu omezení tohoto nedostatku je vhodné, aby měření na určitém pracovišti prováděla vždy stejná osoba.

 

publikováno: 26.10.2010   napsal/a: Jiří Sekyra
reklama