Pohyb – záchranný kruh před degenerací lidstva!
Svět okolo nás se mění závratným tempem, stroje a počítače jsou silnější a „nadupanější.“ Jen člověk, který všechny tyto báječné a užitečné věci vymýšlí a tvoří jde kupodivu opačným směrem. Snadno se zadýchává, má potíže s obezitou, vysokým krevním tlakem, bolestmi zad a mnoha dalšími „vymoženostmi“ moderní civilizace.
Týká se to také vás nebo zatím ještě ne?
Odpověď proč tomu tak je tušíme všichni. Od základu se změnil charakter naší práce. Obživu dnes nezískáváme v potu tváře, tak jako předešlé generace. Fyzickou prací se dnes živí menšina lidí a naopak „bílé límečky“ dnes představují více než 75% zaměstnanců vyspělého světa.
Jak vypadá náš běžný pracovní den?
Nejprve vysedáváme v kanceláři, pak za volantem automobilu nebo hromadné dopravy a den zakončíme úplně vyčerpáni pohodlným posezení s dálkovým ovladačem v ruce u televize. Také ve využívání volného času dnes jednoznačně převažují pasivní formy.
-
Více článků najdete v rubrice: Zdraví a pohyb
Většina z nich se snaží udržet lidi na místě a v klidu přijímat to, co je jim předloženo ke konzumaci. Všeobecné vnímání odpočinku je spojováno s pasivitou v sedě, v leže, po náročném dni je zkrátka potřeba „oddechnout si.“
Nic ale není zadarmo!
Nákladná péče dělá rok od roku větší „zásek“ do státního rozpočtu. Ve společnosti převládá názor, že stát se o nás musí ve stáří a v nemoci postarat. Náklady na zdravotní a sociální péči tak rapidně narůstají. Je jen otázka času, kdy podobně jako v zahraničí začnou zdravotní pojišťovny finančně zvýhodňovat klienty, kteří se aktivně starají o své zdraví. Některé komerční pojišťovny již to dělají nyní. Lidem s nadváhou a kuřákům se životní pojištění může prodražit až trojnásobně. Jen pro zajímavost, průměrné roční náklady na léčbu jednoho obézního pacienta v ČR dosahují 115 tisíc Kč!
Paradoxem je, že za většinu současných nemocí si můžeme sami svým životním stylem a že chronické neinfekční choroby jsou v dnešním vyspělém světě příčinou zhruba 70% všech úmrtí.
Je to pochopitelné!
Jsme totiž první generací lidstva na kterou dopadly důsledky poklesu množství pohybu. Pohyb už pro nás není nevyhnutelný, abychom přežili, tak jako pro naše předky, ti totiž museli vynaložit v porovnání s námi na zajištění běžných životních potřeb téměř dvojnásobek energie.
-
Přečtěte si také: Zásoby energie v těle sportovce
Docent Pavel Tilinger z pražské Fakulty tělesné výchovy doporučuje: „Najděte takovou pohybovou aktivitu, která vám bude vyhovovat, ale měli byste přijmout fakt, že 3krát týdně cca 1 hodina pohybu je života záchovná aktivita. S narůstajícím věkem může být méně složitá, ale je naprosto nutná pro zachování životních funkcí, fyzické i duševní svěžesti a životní vitality.“
-
Přečtěte si: Jak cvičit jógu doma
Hýbat se dnes nemusíme, ale naštěstí můžeme, to jen do té doby, než dlouhodobý pokles pohybové činnosti vážněji poškodí náš organizmus. Pokud do svého života včas dodáme chybějící množství pohybu v celém jeho spektru, zejména činnosti vytrvalostní a silové, můžeme svůj život prodloužit a zvýšit jeho kvalitu.