Stravování podle krevních skupin – proč to nedává smysl?

reklama

Znát svou krevní skupinu je důležité. Tento, pro někoho možná banální údaj, často zachrání život.

Dieta dle krevních skupin

Víte, co ze své krevní skupiny zjistíte?

Kromě základní otázky, zda jste „skutečným“ potomkem svých rodičů, ze své krevní skupiny vyčtete také to, jestli máte větší sklon k některým druhům nemocí. Nebo policie zjistí, jestli jste nespáchali nějaký zločin.

To, jaké stravovací návyky jsou pro vás vhodné, se však z krevní skupiny nedozvíte. Je to bohužel mýtus!

Co je krevní skupina?

Je to popis vlastností červených krvinek, které kolují v krevním řečišti daného člověka. Krevní skupiny se určují podle antigenů na povrchu těchto krvinek. Antigen je látka, která se v plazmě váže na specifické protilátky a při tom vyvolá shlukování červených krvinek. Jde tedy o určitý znak, který spustí řetězec reakcí, např. také imunitních.

Na povrchu červených krvinek se nachází dva typy antigenů – A a B. Buď máte antigen A (a máte krevní skupinu A), nebo antigen B (krevní skupina B), nebo máte oba antigeny – A i B (jste nositeli krevní skupiny AB). U krevní skupiny 0 není na povrchu erytrocytů žádný antigen.

V krevní plazmě člověka nekolují protilátky proti vlastním antigenům. Fakticky to znamená, že pokud jste nositelem:

  • krevní skupiny A, v plazmě vám kolují protilátky označované jako antiB,

 

  • krevní skupiny B, v plazmě máte protilátky antiA,

 

  • krevní skupiny AB, v plazmě nekolují žádné protilátky,

 

  • krevní skupiny 0, máte dvoje protilátky – antiA i antiB.

Uvedený systém krevních skupin je nejznámější. Jeho objeviteli, Karlu Landsteinerovi, byla za objev udělena Nobelova cena.

Nejen krevní skupina, ale i RH faktor

Podstatný význam v medicíně má také RH faktor. Ten zajímá zejména ženy v těhotenství. Pokud je matka Rh negativní a plod Rh pozitivní, těhotenství je rizikové, protože tělo matky produkuje protilátky proti vlastnímu dítěti. Dnes se však tato anomálie dá už vyřešit.

Strava „šitá“ pro krevní skupinu?

Zastánci stravování dle krevních skupin, mají prý komplexnější přístup k vlastnímu zdraví. Nespoléhají se na všechny potraviny, které máme k dispozici, oni si totiž „vybírají“. Například krevní skupina 0 si může dopřát hodně masa, včetně červeného, ne však vepřové. Doporučuje se také konzumace ořechů. Na druhé straně – ublížit by jim prý mohli jogurty.

Podle této teorie mohou ořechy hojně konzumovat také „áčkaři“, kterých je v naší populaci nejvíc. Ti si také mohou „pochutnat“ sladkovodní ryby, žitný chléb, ale měli by se vyhnout masu, máslu, banánům a jinému sladkému ovoci.

Krevní skupina AB  je v tomto alternativním dietním přístupu trochu záhadná. Její nositelé mají výhodu, že mohou téměř vše – maso, jogurty, brambory, kávu, česnek, plnotučné mléko….Tato krevní skupina je totiž „nejmodernějším“ typem. Podle zastánců tohoto stravovacího přístupu představuje dokonalou metaforu pro komplexní život.

A „béčkaři“? Těm prý svědčí zelenina a neublíží jim ani bílá mouka. Celozrnnou mají totiž zakázanou.

Nechápete? Čtěte dál…

Z čeho tato dieta vlastně vychází?

Vše to „spískali“ dva Američani – Dr.James D´Adamo a jeho syn Dr.Peter. Oba jsou alternativci s oblibou všeho přírodního. Při práci v lázních si otec James všiml, že pacienti, kteří podstupovali léčbu vegetariánskou stravou, nebyli na konci léčby stejně úspěšní – některým dieta pomohla, u jiných se stav zhoršil.

Dr.James tak došel k poznatku, že každému neprospívá totéž a mohla by v tom mít prsty právě krev. Ta je podle autorů, základním zdrojem výživy pro tělo.

Autoři nové vědy hledali (a hledají) v daleké historii. Zjistili, že krevní skupinu určuje hlavně to, kde lidé žili a co tam mohli konzumovat. Od toho se má údajně také odvíjet vhodný druh fyzické aktivity, dokonce reakce na antibiotika či očkování.

Celá podstata diety vychází z předpokladu o fungování lektinů. Lektiny jsou specifické rostlinné i živočišné bílkoviny, které ve velkém měřítku najdeme v potravinách.

Stravování dle krevních skupin tvrdí, že některé lektiny jsou neslučitelné s antigenem některé krevní skupiny, což se projeví shlukováním krvinek a později onemocněním. Vyloučením negativně působících lektinů z potravy, se údajně dá předcházet nemocem.

Stravování dle krevních skupin je spekulace

Autoři této teorie mají v jednom pravdu. Co jednomu prospívá, druhému může uškodit. S tím se nedá nesouhlasit. Navíc krevních podskupin máme daleko více, mezinárodní společnost pro krevní transfuze jich rozeznává 30 a dalších kombinací antigenů je až 600.

Podle teorie o „krevním“ stravování existují pouze 4 skupiny lidí a každé skupině by mělo prospívat a škodit něco jiného. Na první pohled se to zdá logické, ale má to hned několik chyb.

1. Lektiny dokážou shlukovat erytrocyty (ne všechny typy lektinů), ale rozhodně ne v závislosti na krevní skupině. Je vědecky dokázáno a jsou na to ověřená data, že lektiny se chovají ke všem krevním skupinám stejně. Pokud někdo tento argument neuznává, popírá prokázané biochemické principy.

2. Povrchové antigeny ze skupiny AB0 jsou starší než si Dr.James myslí. Jsou dokonce starší než lidský druh.

3. Autoři teorie rozdělili potraviny do 16 skupin. Neuvědomili si však, že skupina č. 7 – cereálie a skupina č. 9 – obilí a těstoviny, jsou z terminologického hlediska totožná kategorie potravin. Např. ovesná mouka je autory uvedena v obou skupinách. Chybou je rovněž to, že do mléčných výrobků řadí také produkty ze sóji, která je ve skutečnosti rostlinného původu – je to luštěnina.

4. Pokud máte například krevní skupinu A a divíte se, že vám doporučují, abyste ve velkém konzumovali makrelu, zatím co sledě mít na talíři nemůžete, chápu vás. Zvláštní to připadá každému, kdo používá logiku. Tyto druhy ryb jsou svým nutričním složením téměř identické.

5. Zhoršení či zlepšení stavu pacientů, kteří se léčili vegetariánskou stravou, mohlo vycházet z jiných procesů. Strava na to nemusela mít vůbec vliv. Autoři nikdy nepředložili důkaz o tom, že by to takto mohlo/mělo fungovat.

Jak je to tedy s lektiny?

Lektiny jsou v potravinách obsažené v různé míře. Zejména je nalezneme v rostlinách – v obilninách, kukuřici, rajčatech, fazolích, rýži, banánech, ořeších, ale též v potravinách živočišného původu. To, že vám některé z těchto potravin nevyhovují (netrávíte je dobře, případně z nich máte zdravotní potíže), není způsobené krevní skupinou, ale spíše nevhodnou kulinářskou přípravou.

Důsledné dodržování teorie o stravování dle krevních skupin může vést k deficitu důležitých živin. A při výběru diety je dobré být obezřetný. Pokud například jíte pravidelně syrové fazole pravděpodobně si škodíte.

Některé lektiny totiž řadíme mezi tzv. antinutriční látky a ty jsou odolné v procesu trávení. Zhruby 60% z nich projde trávicím traktem v nezměněné podobě, čímž naruší vstřebávání a využitelnost ostatních živin (sacharidů, bílkovin….). Citlivějším lidem tak mohou způsobit pocity na zvracení (i zvracení) a průjem.

U většiny potravin se ale lektiny dají „zrušit“ tepelnou úpravou. Takže není důvod je úplně vylučovat ze stravy.

 

Poradna Sportvital

PROGRAM REDUKCE

 

 

Zdroje:

reklama

1 https://is.muni.cz/th/176787/lf_b/ctvrtnickova_bc_lektiny.pdf

2 https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23697707

3 https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21945157

4 http://www.healthline.com/nutrition/the-blood-type-diet-review#section1

5 http://www.bbc.com/future/story/20140715-why-do-we-have-blood-types

Web: Slovenský pacient

publikováno: 16.05.2018   napsal/a: Mgr. Jan Taussig
reklama