Vybrat jeden nebo více sportů?

Naprostá většina sportovních expertů, se shoduje v názoru,že začínat v dětství s více sporty je výhoda pro jejich budoucí vývoj. Také množství rozhovorů s rodiči i trenéry mně přimělo k tomu, znovu otevřít toto téma. Mnoho z nás řeší se svými dětmi podobné dilema. Trenéři jednotlivých sportů velmi brzo "tlačí" rodiče k rozhodnutí buď a nebo.

Sportovní talent
Přečtěte si názory několika úspěšných amerických trenérů a sportovních skautů na tuto otázku :
Věnovat se 2 nebo 3 sportům do 12 let je výhoda. Děti získají zkušenost z různých druhů soutěží, a tu pak mohou uplatnit v další kariéře.
-
Tom Osborne, dlouholetý hlavní trenér University Nebraska v americkém fotbale

My doporučujeme hráčům žákovských kategorií, ještě jeden sport, zdánlivě nesouvisející činnosti obohacují pohybový rezervoár“
-Stella Sampras, sestra Peta a trenérka ženské sekce americké tenisové federace

Jsem naprosto přesvědčen, že mladí sportovci by měli dělat více pohybových aktivit. Zdůrazňuji to rodičům, kteří tlačí své děti k předčasné specializaci.“
- Bill Clark, mezinárodní koordinátor pro výběr talentů, San Diego Padres

Hráč, který se zabýval jen volejbalem se obvykle nedostal příliš daleko. Chyběla mu všeobecná atletická průprava“
- Mark Pavlik, hlavní trenér volejbalu na Penn State University

Názory na tuto otázku se více než jednoznačně přiklánějí k prospěšnosti kombinace více sportů u dětí. Chtěl jsem v rámci objektivity uvést příkady z opačného názorového proudu, ale nepodařilo se mi je nalézt. Pochopitelně to neznamená, že kdo se brzy specializuje na jeden sport, tak automaticky nemá dostatečnou sportovní průpravu, vše záleží na kvalitě tréninku a bohatosti průpravných cvičení. Většina úspěšných trenérů se shoduje, že zkušenost z jiných aktivit se obvykle pozitivně odrazí v hlavní disciplíně.

Dobrá kombinace pro rozvoj osobnosti je vybrat jeden kolektivní a jeden individuální sport. Ti, kteří dělají pouze kolektivní sport, si většinou neumí poradit bez podpory kolektivu a je pro ně jednodušší schovat se v davu.
Naopak individuálním sportovcům chybí pocit sounáležitosti s týmem, schopnost domluvit se v kolektivu, přijmout takovou roli, která je prospěšná celku nikoliv jen individualitě.
I když je to v dnešní hektické době velice nesnadný úkol pokuste se dát dětem příležitost vyzkoušet si obě formy.

publikováno: 07.10.2010   napsal/a: Mgr. Jan Taussig