Omotejte si trenéra kolem prstu

Běh je přirozený pohyb, daný alespoň do kolébky (téměř) každému. Pouze v pozdějších letech, v sedavých aktivitách školy a později práce, starostí okolo, přibývajících let i kil navíc se dostáváme každý na jinou startovní čáru, pokud přece jen chceme začít běhat.

Co jde jednomu snadno, druhý složitě hledá – a často ne bez obvyklých začátečnických chyb. Tu vyvstanou otázky: Běhat s trenérem, nebo bez? Se sporttesterem, či jen tak na pocit vlastního těla? Počítat tepy, nepočítat? A kolik kilometrů si vlastně mohu naložit?

Role trenéra

Ač je běh individuálním sportem, druhé lidi přece jen potřebujeme. Sparringparnera, zkušenější a již běhající kamarádku, popřípadě manžela (který nás však hned na prvním tréninku neuchrtí k smrti a neodradí tak od běhání) – a ještě lépe trenéra nebo rovnou tréninkovou skupinu. Zkušený trenér vám naordinuje optimální dávky do začátku, v přípravě na konkrétní závod či zlepšení stávajících výkonů (které je v našich možnostech), napíše tréninkový plán na míru, poradí s kompenzačním cvičením, abyste si chránili svou páteř…a také trénink ve skupině navrhne tak, aby si i běžci různé výkonnosti optimálně zatrénovali.
Ne každý z nás však má v okolí ideální podmínky a lidi. Pak můžou přijít na pomoc nejrůznější chytré mašinky, které vám pomohou vyvarovat se chyb v tréninku.

Elektronický Coach

S nejžhavější novinkou nyní přichází firma adidas. MiCoach, tedy „můj trenér“, může pomoci především začátečníkům a mírně pokročilým. Přestože lze říci, že trh je zcela nasycen, neplatí to zde úplně tak. Především začátečník a mírně pokročilý si nemusí hned lámat hlavu s čísly nebo zónami tepové frekvence – chytrá mašinka mu každý jeho tréninkový krok v souladu s reakcemi jeho těla zanalyzuje a skrz sluchátko řekne „Přidej“ – „Zpomal“ a nebo „Drž to“ – bohužel alespoň zatím však pouze v angličtině. Stejně jako v navigaci pro auto si můžete vybrat trenérku či trenéra a pozor: tento kouč vám dokáže sestavit i tréninkový plán.

Je složený z hrudního pásu snímajícího každý váš tep, aparátu podobnému hodinkám bez displeje, zato však s multivýkonným mozkem uvnitř a několika ovládacími tlačítky, footpodu (kompatibilním s botami všech značek) a sluchátek, tedy přesněji jen jednoho, abyste při běhu mohly slyšet projíždějící auto nebo jiné varující zvuky.

Nejdříve si vás otestuje

Hned na začátku si vás „proklepne“ – dvanáctiminutovkou. Nelekejte se, nepoběžíte na krev. Zprvu jdete, pak dle pokynů zrychlujete téměř do maxima a v závěru pohodlně zvolníte. Tím se nastaví úroveň vaší kondice a na základě toho si pak můžete vybrat s několika programů s různými úrovněmi trénovanosti – od „být fit“, „zhubnout“, až po „připravit se na závod“. Miniaturní kouč vám spočítá i dobu, za jakou svého cíle dosáhnete (pokud zadáte, že můžete trénovat např. čtyřikrát týdně). Vše si pak můžete prohlédnout v počítačovém programu - zpětně vidíte svůj trénink včetně toho, jak se vám dařilo či nedařilo udržet se v plánované tréninkové zóně. Bonusem je také velmi přesný krokoměr, pracující na daleko vyšší úrovni než drtivá většina ostatních (a umožňující měřit i běh na páse, na běžkách, na orbitreku…) a stanovení frekvence kroku, uběhnuté vzdálenosti i tempa.

Běžecký styl vám neopraví

Plán si můžete sestavit i vlastní nebo ten, který máte od trenéra. Přístroj, kompatibilní i se všemi druhy mp3 přehrávačů pro ty, co prostě bez pecek v uších nevyběhnou, stojí 3300Kč. Zkušení borci, kteří jsou zvyklí pracovat s hodnotami tepu, tempem nebo potřebují navíc i převýšení, pak sáhnou po aparátech, které jsou obvykle o dost dražší. Snad jedinou nevýhodou všech přístrojů mluvících i nemluvících je to, že vám neopraví styl, neporadí s výběrem oblečení, bot ani s taktikou na závody. V tom je „živý trenér“ prakticky nepostradatelný, ale zase nemusí poznat, jak na tom skutečně právě jste, neb tepovou frekvenci nemáte napsanou na čele. Chytrý přístroj však díky propojení s počítačem dokáže komunikovat s chytrým trenérem, který pak může váš trénink (a co se vám z něj podařilo splnit) vyhodnotit i na dálku a stanovit tak další strategii tréninku.

• Mohlo by Vás zajímat: VO₂max – měřítko naší kondice

MOJE ZKUŠENOST: Za své sprinterské éry jsem pochopitelně běhala bez sporttesteru, ale s trenérem na dráze téměř každý den. Sprinty se také jinak než naplno běhat nedají. S přechodem na dlouhé tratě jsem si také hlavu nelámala a když se před startem mého prvního půlmaratonu nějaké holky dohadovaly, zda půjdou podle tepové frekvence nebo tempa na kilometr, měla jsem pocit, že mluví snad čínsky nebo jsem se tam ocitla omylem… I přesto, že jsem ve svých trénincích běhala buďto volným klusem delší vzdálenost nebo poněkud svižněji (tempověji) nějakou kratší a měla jsem na několika místech své „referenční“ okruhy, kde byl jediným ukazatelem trénovanosti čas, ještě poměrně slušně jsem se zlepšila (v maratonu o 40 minut, v „půlce“ o čtvrt hodiny). Sporttester jsem si tedy pořídila až mnohem později, kdy už bylo jasné, že další zlepšení budou moci být jen v řádech několika minut a každá z nich bude vykoupená litry potu a větším přemýšlením o tréninku. Na druhou stranu, měla jsem již zkušenosti ze své sprinterské éry a věděla, že nelze trénovat stále stejně, nechceme-li stagnovat. Snad i proto bych doporučovala – pořiďte si „trenéra na ruku“ raději dříve, než až po několika letech.

A živý trenér? Sama trénuji jiné lidi, napíšu tréninkový plán, s mnohým poradím, nebyl by tedy problém napsat si plán i pro sebe a držet se ho. Jenže. Sám je na sebe člověk měkký a není-li asketické až sebetrýzničské povahy, leccos si odpustí, a tak i já svého trenéra mám. Díky tomu jsem se v posledním roce zlepšila téměř o dvě minuty na desítce, zrychlila na všech tratích od 1500 po maraton a díky dobré radě startovat v disciplíně, jíž jsem se měla vždy snahu vyhnout, jsem přivezla stříbro z MS v kategorii Masters a tuto sezonu poběžím extraligu. Napsané černé na bílém vyšší autoritou, lépe se plány plní. Tréninkový plán si pak pověsím na ledničku a…docela dobře to funguje.

• Jak správně trénovat? Rubrika sportovní trénink

TRÉNINKOVÝ TIP: Tréninkový plán pomůže dosáhnout vašich cílů, leč i zde platí: není to dogma, a proto se nic nestane, nesplníte-li jej za určitých okolností na sto procent. Pokud cítíte, že na vás něco leze nebo se to zkrátka nahromadilo v práci, lehla vám celá rodina a musíte je obskakovat, zraníte-li se nebo jste nemocní či po nemoci, zmírněte či pár dní vynechte. Vynechávky by neměly být příliš časté (a nikdy z důvodu, že se nám prostě nechce), zato však pokud si tělo opravdu potřebuje odpočinout, odpočinek mu dopřejte. Tělo oslabené nemocí, únavou či stresem, domrskané snahou dostát plánu na sto procent i více, se pak v nejnevhodnější chvíli zadře. Ideální je, můžete-li (alespoň via mail) případné změny konzultovat s trenérem. Pomůže vám plán přizpůsobit a po vynechávce do něho zase optimálně „najet“.